Vlastnosti materiálů
Děti poznávají vlastnosti různých přírodních materiálů, hledají protiklady. Učí se s materiály bezpečně manipulovat (např. jak držet klacky), skládají z nich obrázky.
Menu
venku
v běžné školní třídě
Filtr:
Děti poznávají vlastnosti různých přírodních materiálů, hledají protiklady. Učí se s materiály bezpečně manipulovat (např. jak držet klacky), skládají z nich obrázky.
Lekce probíhá v Geoparku Říčany. Žáci ve skupinách zkoumají vybrané minerály a horniny, vyhledávají a zpracovávají informace, připravují podklady pro prezentaci. Pracují v geologické laboratoři, brousí a leští vzorky hornin, pozorují řezy polarizačním mikroskopem.
Žáci se seznamují s místy v obci, kde se v minulosti vyskytovaly různé druhy živočichů na přírodních stanovištích (tůně, potoky, louky) a zjišťují v mapě, zda jsou zachována nebo zastavěna.
Žáci se seznamují s typy tkanin a s různými textilními technikami. Šijí na stroji a tkají na tkacím stavu. Učí se navzájem, postupy je učí spolužáci, nikoli dospělí. Uvažují, jaké techniky jim vyhovují a proč.
Lekce probíhá v centru Říčan a v kostele sv. Petra a Pavla. Žáci poznávají středověké městečko pomocí geolokační hry Za pokladem do středověkých Říčan. Pracují ve skupinách s tablety a/nebo mobily.
Žáci procházejí městem a formou selfie zachycují ornamenty. Na náměstí zkoumají ornamentální výzdobu a překreslují vybrané detaily na průhledné desky.
Žáci pracují s mikroskopy a digitálními lupami. Zkoumají ornamentální struktury přírodnin v detailu a pořizují fotografické záznamy. Pracují ve skupinách s přidělenými rolemi (fotograf, zapisovatel, sběratel materiálu, koordinátor).
Program probíhá v Geoparku Říčany. Žáci se seznamují s příběhy vzniku vybraných hornin, a kde na Říčansku se tyto horniny vyskytují. Zkoumají okolí říčanského hradu.
Žáci se v animaci seznamují s historií nedostavěné říčanské věznice a s její současnou podobou. Pracují s fotografiemi graffiti z Říčan. Vytvářejí své vlastní návrhy graffiti fixami na papíry a venku na dvoře na velkých formátech temperami.
Na terénní výpravě procházejí žáci místy v Říčanech a pracují se záznamy vzpomínek pamětníků. Vyzkoušejí si dětské hry a provádějí jednoduchá pozorování přírody.
Žáci si pomocí jednoduché časové osy představí základní etapy historie. V prezentaci se seznámí s tím, jak žili lidé v pravěku (zejména starší/mladší doba kamenná). V závěru srovnávají svůj život se životem v pravěku.
Lekce probíhá nejdříve ve třídě a poté v centru Říčan. Žáci poznávají pohnutý osud sochy A. Švehly v animaci, následně navštíví park, kde socha stojí, a diskutují umisťování pomníků ve veřejném prostoru. Lekci uzavírá soutěž o návrh sochy, kde v rámci rolové hry žáci návrhy tvoří, prezentují je a hodnotí podle vlastních kritérií.
Žáci společně tvoří model středověkého města. Pracují podle vybraných skupinových rolí, hodnotí svou práci a spolupráci ve skupině.
Program probíhá v Geoparku Říčany. Žáci si vyzkouší práci paleontologů, v paleontologickém nalezišti hledají zkameněliny z různých geologických období.
Děti se učí pravidla pro práci s několika nástroji ke zpracování dřeva (brusná houbička, škrabka, rašple), všechny nástroje si vyzkoušejí. Reflexe se vztahuje k bezpečnosti práce s nástroji.
Lekce probíhá v Geoparku Říčany. Žáci zkoumají v pokusech působení vody na krajinu, prezentují a diskutují výstupy své práce.
Žáci skládají puzzle fotografií různých příkladů ornamentů ze světa a příkladů ornamentů z říčanských domů.
Děti uvádí do tématu příběh o kočce Vločce a vlně. V úvodu programu se děti seznamují s přírodními materiály, zkoumají jejich vlastnosti a využívají je k tvoření.
Žáci se seznamují se s informačními zdroji a mapovými aplikacemi. Porovnávají hospodaření v místě v minulosti a současnosti. Volí si zaměření svého výzkumu a reportáže podle svých zájmů.
Lekce probíhá v zahradě a na dvorku muzea. Děti si zkouší pečovat o slepice a králíky, hledají kvetoucí luční a jedlé rostliny v zahradě, připravují bylinkové máslo, seznamují se s cyklem živin (kompostování) a s využitím dešťové vody v zahradě.
Lekce probíhá v lomu u Rokytky. Žáci ve skupinách zkoumají lom, pracují s geologickou mapou, geologickým kladívkem a pracovním listem.
Žáci pracují s animací, která představí přístupy 3 umělců z oblasti landartu, poté si vyzkoušejí práci s přírodninami a tvorbu ve venkovním prostředí. Porovnávají rozdílné prostředí pro tvorbu a seberealizaci.
Program začíná geolokační hrou Za pokladem do středověkých Říčan v okolí zříceniny říčanského hradu. Hrou účastníky provází dítě ze středověku. Druhá část lekce probíhá v hradní zahradě.
Lekce probíhá v ulicích v centru Říčan, u Mlýnského rybníka. Děti se seznamují s životem dětí v Říčanech před 100 lety. Jak místo, kde právě stojí, vypadalo a jak si tu děti hrály.
Lekce se zaměřuje na život ve středověku (období Karla IV). Žáci zjišťují, jak žili obyvatelé městečka z různých společenských vrstev. Porovnávají, jak současná a středověká společnost podporují lidi v těžkých životních situacích.
Lekce probíhá v centru Říčan na zahradě u říčanského hradu, alternativně ji lze realizovat v zahradě u školy. Žáci se věnují rukodělným, výtvarným a dalším činnostem, které souvisejí se středověkým způsobem života.
Žáci zkoumají projevy přírodních katastrof a nacvičují pravidla správného chování. Jsou rozděleni do skupin, navrhují experimenty a zjišťují tak příčiny vzniku a projevy přírodních katastrof.
Žáci prozkoumávají školní zahradu a mapují výskyt vody. Ve skupinách realizují pokus se vsakováním vody na různých površích a navrhují, jak zlepšit hospodaření s vodou ve školní zahradě.
Lekce probíhá v Geoparku Říčany. Žáci ve skupinách zkoumají vybrané minerály a horniny, vyhledávají a zpracovávají informace, připravují podklady pro prezentaci. Pracují v geologické laboratoři, brousí a leští vzorky hornin, pozorují řezy polarizačním mikroskopem.
Žáci se seznamují s tím, jaké zdroje potravy poskytuje příroda v jejich okolí. Ve skupinách zjišťují, jaké znají plané jedlé rostliny a navrhují vlastní recept.
Na začátku čteme dětem pohádku Kočka Vločka a dřevo, děti plní úkoly z textu. Seznamují se s procesem zpracování dřeva a s nástroji, k čemu se nástroje používají, proč se používají.
V terénu žáci pracují s mapami, vzpomínkami pamětníků a vedou rozhovory s místními. Hledají odpovědi na vlastní vybrané výzkumné otázky, dokumentují současný stav a případné problémy a navrhují jejich řešení.
Žáci prozkoumají okolí rybníka Marvánek. Porovnávají různá stanoviště, kde mohou vidět opatření k zadržování vody v krajině. Svá pozorování využijí při rolové hře.
Jak nejlépe porozumí žáci hodnotě pitné vody, proč a jak mají pitnou vodou šetřit? Žáci na základě průměrných hodnot z českých domácností zjišťují spotřebu a cenu pitné vody, hledají možnosti úspory.
Žáci si vyzkouší práci s pazourkovými nástroji, rozdělávání ohně, zpracování obilí, tkaní a výrobu keramiky. Ocitají se nejdříve v době lovců a sběračů, kde se seznamují s významem vynálezu ohně, poté se z nich stávají pravěcí zemědělci.
Poznáváme oblíbená místy dnešních dětí i pamětníků. Žáci porovnávají cesty ze školy a způsob trávení volného času u dětí dnes a v minulosti, pracují s mapou, obrázky a texty.
Tato lekce se skládá ze dvou částí. V první žáci zakládají vícedenní pokus s měřením venkovní teploty a srážek ve školní zahradě. Po několikadenním zaznamenávání dat navazuje druhá část ve třídě, kde žáci data zpracovávají, vyhodnocují a prezentují.
Práce s textem o středověkých Říčanech metodou INSERT. Žáci pracují s porozuměním textu, vybírají podstatné informace a porovnávají své poznatky se spolužáky.
Na téma přírodních katastrof v ČR žáci ve skupinkách sehrají krátký skeč, při kterém demonstrují různé způsoby reakce a chování při krizové situaci. Porovnávají různé reakce a vyhodnocují správné postupy.
Jak vznikají horniny a minerály? Žáci realizují pokus, ve kterém pozorují krystalizaci. Pracují ve skupinách ve třídě formou badatelsky orientovaného vyučování, kladou výzkumné otázky, tvoří hypotézy a vyhodnocují výsledky.
Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.
