Model středověkého městečka
Žáci společně tvoří model středověkého města. Pracují podle vybraných skupinových rolí, hodnotí svou práci a spolupráci ve skupině.
lekce do školní třídy
• středověk • 1. stupeň ZŠ • vlastivěda • výtvarná výchova
Žáci společně tvoří model středověkého města. Pracují podle vybraných skupinových rolí, hodnotí svou práci a spolupráci ve skupině. Využívají texty o středověkých domech, vystřihovánky středověkých domů (5 druhů) a říčanského hradu, vytvářejí dekorace z přírodnin a z dalších materiálů. Na závěr skupiny prezentují své výstupy – co vytvořily a co se dozvěděly o svých domech a souvisejících aspektech středověkého života. Poznatky rámuje prezentace o životě dítěte ve středověkém městě, která představuje také některé sbírkové předměty z depozitáře Muzea Říčany.
Lekce jsou součástí komplexního programu pro 3.–5. třídu Od hradu dále.
Program zahrnuje 6 lekcí v délce 16 vyučovacích hodin. Podrobný popis všech lekcí a pomůcky k dalším lekcím najdete u programu.
Lekci si můžete stáhnout, podle potřeby upravit a s žáky realizovat sami, nebo si můžete objednat výukový program s lektorkou muzea.
Žáci společně tvoří model středověkého města. Pracují podle vybraných skupinových rolí, hodnotí svou práci a spolupráci ve skupině.
Jak vznikají horniny a minerály? Žáci realizují pokus, ve kterém pozorují krystalizaci. Pracují ve skupinách ve třídě formou badatelsky orientovaného vyučování, kladou výzkumné otázky, tvoří hypotézy a vyhodnocují výsledky.
Žáci se seznamují s místy v obci, kde se v minulosti vyskytovaly různé druhy živočichů na přírodních stanovištích (tůně, potoky, louky) a zjišťují v mapě, zda jsou zachována nebo zastavěna.
Lekce probíhá v zahradě a na dvorku muzea. Děti si zkouší pečovat o slepice a králíky, hledají kvetoucí luční a jedlé rostliny v zahradě, připravují bylinkové máslo, seznamují se s cyklem živin (kompostování) a s využitím dešťové vody v zahradě.
Na místech uvnitř obce nebo v blízkém okolí žáci ve skupinách mapují výskyt živočichů (motýli a housenky, vodní bezobratlí a ptáci). Do mapy zakreslují polohu stanovišť (květnaté louky, tůně, remízky, křoviny).
Žáci se seznamují s tím, jaké zdroje potravy poskytuje příroda v jejich okolí. Ve skupinách zjišťují, jaké znají plané jedlé rostliny a navrhují vlastní recept.
Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.
