• les • voda • historie • geologie • celý rok
Vydejte se s námi na procházku za přírodou a historií okolo Ondřejova!
Na trase si prohlédnete malebné barokní domy na náměstí, prozkoumáte park v okolí hvězdárny, na procházce lesem budete zkoumat vztahy mezi rostlinami a živočichy. Trasa končí u zvánovických mlecích kamenů, kde si můžete vyzkoušet věštění z vody nebo land art.
V přílohách najdete informace o místech, kudy trasa prochází, a tipy na aktivity s dětmi. Můžete si je předem vytisknout, nebo stáhnout a číst v mobilu přímo na místě.
Na ondřejovském náměstí můžeme nahlédnout do minulosti: obdivovat barokní stavby nebo věnovat vzpomínku padlým v obou světových válkách. V letních dnech je tu příjemně díky stínu stromů obklopujících kostel a budovu staré školy.
Typickým barokním štítem návštěvníky zaujme dům č. p. 15 (z roku 1691), vedlejší dům č. p. 16 má dochovaný pískovcový portál. Kromě kostela a fary je v barokním slohu postavená i tzv. kampelička na opačné straně náměstí (dům č. p. 38) z roku 1793. Budova kampeličky byla postavena jako selský statek s mansardovou střechou s barokními vikýři.
Kromě sedláků tu žili také řemeslníci: uhlíři, hrnčíři, kamnáři, ševci a řezníci. Budovy na náměstí sloužily v minulosti jako obchody, pošta, fara nebo úřad.
Malebným náměstím dnes procházejí návštěvníci nedaleké hvězdárny a místní při cestě do školy nebo na autobus. Je tu možné zakoupit různé občerstvení, ale poštu, spořitelnu ani specializované obchody tu už nenajdeme.
Jak náměstí oživit, když odtud zmizí školáci?
Místo pro hvězdárnu si vybrali společně bratři Josef Jan Frič a Jan Ludvík Frič na vrchu Manda. Než došlo ke stavbě hvězdárny, Jan Ludvík zemřel, jeho bratr proto pak vrch přejmenoval na Žalov.
V okolí hvězdárny je park se sochařskými díly a arboretem – sbírkou cizokrajných dřevin a keřů.
Při procházce parkem narazíte na citaci z veršů Jana Nerudy (Jsou-li tam žáby taky) a kamennou žábu na památníku Josefa Friče.
Jaký byl vztah básníka Jana Nerudy, bratrů Fričů a astronomie?
Od ondřejovské hvězdárny sahají lesy ke Zvánovicím a Černým Voděradům a dál do Voděradských bučin. V minulosti byly jako „černé“ označovány hlavně jedlové lesy. Dnes tu rostou velmi stinné porosty smrku, které jsou napadány kůrovcem.
V blízkosti Ondřejova najdeme ve smíšeném lese velké množství druhů stromů, a to i exotických. V podrostu využívají světlo byliny a malé semenáče stromů. Podél cest a na pasekách to v létě kvete, bzučí a voní a pochutnáte si tu na lesních jahodách, malinách nebo ostružinách.
Víte, jakou roli mají v lesním ekosystému rozkladači, predátoři nebo parazité?
Mlecí kameny v údolí Zvánovického potoka probouzejí lidskou fantazii. Návštěvníkům mohou připomínat části sloupů starověkého chrámu. Najdeme na nich stopy po opracování, rýhy a prohlubně.
Podle odborníků se jedná o mlecí kameny. Nesloužily však k mletí mouky, ale ke zpracování rudy pravděpodobně v nedaleké Stříbrné Skalici nebo u Černých Voděrad.
Až si prohlédnete kameny na dně Zvánovického potoka, vyjděte po lesních pěšinkách do kopce k balvanům a skalkám a prozkoumejte jejich zvláštní tvary.
Zdroje informací