prostor pro moderní vzdělávání

ÚvodPíšeme pro vásKnižní kování

Ze sbírek muzea: Knižní kování

Knižní kování je často jediným pozůstatkem středověkých a novověkých knih, pokud se nám neuchovaly celé v archivech, v muzeích a v klášterních nebo zámeckých knihovnách. Zatímco papír, pergamen a kožená vazba se v průběhu věků zcela rozpadly, kovové části rukopisů vydržely. Kování mělo funkci ozdobnou i ochrannou, zpevňovalo vazbu a mohlo být i součástí spon řemínků, jimiž se knihy uzavíraly. Kromě těchto spon obvykle rozlišujeme ještě středová kování desek (často v podobě květin) a nárožní kování desek, tzv. nárožnice. Říčanské muzeum uchovává 25 středověkých a raně novověkých fragmentů knižních kování, přičemž všechny tyto předměty daroval muzeu dne 12. června 1954 jeho správce Antonín Šimek. Kde je však získal on sám, není známo. Knižní kování si budete moci prohlédnout v rámci výstavy Příběh říčanského hradu, která se otevírá na konci listopadu.

 

ÚvodPíšeme pro vásKnižní kování

K jakým úvahám nás vybízejí nálezy knižních kování?

Knižní kování jsou často jediným pozůstatkem zaniklých středověkých knih   → kompletní knihy se uchovaly vzácně, najdeme je v archivech nebo v knihovnách

Knižní kování pomáhalo knihu zpevnit, aby se brzy nerozpadla, a zároveň šlo o  originální ozdobu.

Středověká vzdělanost soustředěná v knihách

  • do vynálezu knihtisku se knihy ručně opisovaly a přístup k nim měli hlavně duchovní a šlechta
  • číst však i v době pozdního středověku uměla jen malá část populace
  • vynález knihtisku spadá do poloviny 15. století (první známý doklad tisku Johannese Gutenberga je datován r. 1447 v  Mohuči)

Ve sbírce Muzea Říčany je uchována mosazná, rytá a tlačená sponka s  liliovitým zakončením (na snímku). Jde o dar Antonína Šimka z roku 1954.

Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.

Search