Menu
Zajímá vás, co bylo dříve na místě, kde stojí váš dům nebo vaše škola? A odkdy jsou vlastně Říčany „nejlepším místem pro život“? Vývoj říčanské krajiny v aplikaci storymaps umožňuje vidět Říčansko v různých časových řezech a přepínat mezi nimi.
Můžete tak s žáky nahlédnout do historie zdejších rybníků a lesů, listovat v paměti krajiny od pravěkých hradišť až k rozkvětu výletních míst za první republiky.
Pomůcku využíváme v programu Proměny krajiny s žáky 8. a 9. třídy jako podklad pro videoreportáže. Žáci dokumentují vývoj konkrétního místa porovnáním map s realitou, když místa navštíví. Z rozhovorů s pamětníky zjišťují, jak hlubokou změnou krajina prošla a jaké jsou příčiny těchto změn. Část přepsaných vzpomínek najdete v modré vrstvě pocitové mapy Říčanska.
Co říká jeden z pamětníků (Vladimír Čech, *1934):
„Naše pole se nacházela hlavně u Kolovrat, říkalo se tam V Řešetě (jde o území mezi dnešní Lipanskou a Kolovratskou ulicí, dnes přeťaté dálniční přípojkou). Měli jsme tam také švestkovou alej, ale hlavně se v těch místech pěstovalo obilí. Je tam velice úrodná půda. Sklizeň pšenice byla dvakrát tak větší než jinde – za Marvánkem, anebo za mostem 5. května, kde už dnes stojí domy. I tam nám pole patřila, stejně jako za fotbalovým hřištěm.˜
Díky mapám si můžeme představit, jak vypadalo okolí dnešního Jurečku s hřišti pro sport a fotbal v dobách, když tu místu sportu a relaxace pracovali obyvatelé vesničky Přestavlky. Jejich domovy, stejně jako další obce v okolí včetně Říčan, zcela zpustly po třicetileté válce. Ale louky podél Rokytky byl udržovány lidmi z okolních obcí, a tak celé údolí nebyl o nikdy znovu zalesněno. Rozkvetlé plochy, čerstvý lesní vzduch a romantické zákoutí kolem Rokytky sem přilákalo pražské výletníky. Po zprovoznění železnice se tak Říčany staly atraktivní destinací a zůstaly jí dodnes.
Zkuste s dětmi vyhledat různá zelená místa v Říčanech a zjistit, co je uchránilo před tím, aby byla zastavěna. Historii dnešního dopravního hřiště si tak můžete připomenout třeba při výuce o napoleonských válkách, husitské války vás zavedou do ulice U Dubu. Stručnou informaci např. k parku poručíka Koreše nebo Lázeňské louce najdete v mapě zde.
Co pamatují památné stromy, jako je například lípa a boží muka nad Tehovem? Připomínají hladomor z let 1770 a 1771, kdy spousty sněhu na jaře zničily osení a letní deště způsobily 19 povodní. Lidé z nedostatku potravin jedli trávu. Po prožitém hladomoru začali lidé pěstovat a jíst brambory, které předtím dávali jen vepřům. Marie Terezie Savojská tehdy založila po celém panství sýpky, špitály a chudobince. Prožité morové rány vedly ke zlepšení hygienických podmínek a přestavbě měst.
Vznik regionální učebnice je finančně podpořen z prostředků Evropské unie.
