Menu
• les • voda • historie • celý rok
Mnichovice byly založeny mnichy ze Sázavského kláštera na stezce vedoucí z Prahy do Sázavy. Jsou tedy odedávna místem pro poutníky a výletníky, které se některým stalo domovem.
Vydejte se s námi na pouť od náměstí přes Potočiny, Koloděje a Krásné vyhlídky na Myšlín a zpět. Budeme si všímat detailů, obdivovat krajinu, památky a úsilí lidí, kteří tu tvořili a pracovali, a vymýšlet nová řešení pro budoucnost.
Mnichovice byly založeny mnichy na stezce vedoucí k Sázavskému klášteru. Postavili tu r. 1134 baziliku sv. Michala a ubytovna pro poutníky (tzv. hospic), kde mohli na cestě odpočívat. Obec tak vznikla přímo ve spojení s úsilím o duchovní život a vzdělanost. Už z roku 1615 je tu doložena farní škola.
Bazilika sv. Michala byla přestavěna na kostel Narození Panny Marie. Působil zde vlastenecký kněz a učitel Vojtěch Vilém Kramerius. Jeho zásluhou byla na náměstí zřízena škola a knihovna. Mnoho budov na náměstí bylo strženo a na jejich místě dnes stojí nové, například obchodní dům. Ale v horní části náměstí najdeme stále domy s barokními štíty a náměstí působí romantickým dojmem. Můžeme si zde představovat závody školáků v jízdě na saních nebo kocoura Mikeše na trakaři. Na náměstí se díky místním spolkům konají různé slavnosti a trhy.
Jak by mělo náměstí podle vás vypadat? Co byste tam rádi dělali? Jaké obchody nebo služby byste tam uvítali?
Mnichovice lákají svojí malebností, okolní přírodou a téměř horskou atmosférou letní i zimní hosty. Díky lidem, kteří se sem od konce 19. století přistěhovali, vznikla sportoviště, koupaliště a divadlo a vysázely se statisíce stromů.
Mnichovice byly už za první republiky oblíbeným cílem letních hostů, ale i lyžařů; byly sem vypravovány speciální lyžařské vlaky. Nejprve sem hosté z Prahy přijížděli na chaty nebo si stavěli letní vily. Budovaly se hotely: Urban, Myšlín nebo Čeřovka. Později se sem přistěhovala řada významných osobností – lékaři, právníci, umělci, stavitelé nebo univerzitní profesoři. Mnichovice se jim staly novým domovem a oni tu zanechali svou stopu jako zakladatelé nebo aktivní členové různých spolků.
Pochází z Mnichovic vaše rodina, vaši sousedé nebo spolužáci? Co můžete společně udělat pro to, aby se tu lidem i ostatním živým tvorům lépe žilo?
Zastavíme se u Zittova mlýna a prozkoumáme potok od brodu dál až k bývalé hrázi rybníka Koloděj.
Koloděj, Hubačov, Křiváček, Potočiny, Koupadlo – voda provázela Mnichovice od samého začátku, vymodelovala zdejší krajinu a umožnila tu lidem žít.
Mnichovice založili mniši právě nad zamokřeným údolím s močály jako bezpečnou zastávku na stezce k Sázavě. Pravděpodobně už ve 12. století vybudovali obrovský rybník Koloděj, vodu využívali k zavlažování vinic a k chovu ryb. Hráz Koloděje praskla po velké průtrži mračen 1. července roku 1735.
V současnosti se v okolí Mnichovic díky spolku Mnichovickou krajinou vrací potoky do přirozenějšího stavu a budují se tůně pro lepší zadržení dešťové vody. Lidé začali o vodě více přemýšlet po opakovaném suchu, které od roku 2018 Mnichovice několikrát postihlo.
Jak hospodaříte s dešťovou vodou u vás doma a na zahradě? Máte nádrže na zalévání nebo na splachování a praní?
Lesy v okolí Mnichovic byly v minulosti vykáceny, také kvůli pálení dřevěného uhlí. Bezlesé stráně nad Kolodějemi byly před sto lety díky Okrašlovacímu spolku Mnichovice osázeny hlavně borovicemi a smrky, které však nedávno podlehly suchu a kůrovci.
Sázení stromů do okolí Mnichovic se stalo jednou z hlavních činností místního okrašlovacího spolku, který byl založen v roce 1907. Na radu profesora botaniky Josefa Velenovského byly vysazeny borovice a smrky, stráně v roklích byly zalesňovány akátem. Smrky na stráních ale v létě trpěly nedostatkem vody a po napadení kůrovcem musely být pokáceny. Jak budou vypadat svahy Budíkova v budoucnu?
Pozorujte, jaké stromy na pasekách vyklíčily. Co takhle na paseku rozhodit pár žaludů, bukvic nebo plodů javoru?
Louka Na sýkorce je zajímavá výskytem modře kvetoucích kosatců sibiřských. Kosatce jsou připomínkou někdejší pestrosti zdejší krajiny. Na loukách a pastvinách tu rostly podle popisu prof. Velenovského z roku 1917 také orchideje – prstnatec májový, vemeník dvoulistý nebo drobná orchidejka s roztomilým názvem švihlík krutiklas.
Z okolí Mnichovic v polovině 20. století zmizeli hospodáři a s nimi koně, krávy nebo kozy, které dřív vypásaly každou stráňku. Dnes můžeme potkat stáda ovcí na Myšlíně a směrem na Hrusice, pasou se tu na bývalých polích. Na návrat rozmanitosti ale ovečky nestačí. Krajina je přehnojená kvůli intenzivnímu zemědělství. Jenom cílenou péčí se sem mohou vzácnější druhy rostlin vrátit.
Jak se staráte o louku, sad nebo trávník u vás doma? Co můžete udělat proto, aby to tam kvetlo, bzučelo a vrzalo?
Procházíme naučným okruhem Krásné vyhlídky, od křížení se struhařovskou silnicí po vyhlídkový bod.
Za malebnou krajinou sem mířili a míří návštěvníci v létě i v zimě, z Prahy byly dříve vypravovány i speciální lyžařské vlaky. Návštěvníci i místní lidé si užívají procházky po obnovených polních cestách s příznačným názvem Krásné vyhlídky.
Krajina inspirovala v minulosti výtvarníky, nejen Josefa Ladu, ale také například grafičku Miladu Kazdovou-Hirkovou. Při procházce po Krásných vyhlídkách se z každého návštěvníka stává fotograf. Můžete si tu vyzkoušet i krajinomalbu v plenéru, proniknout do mysli poutníka nebo se ponořit do pozorného a vědomého pozorování přírody. Určitě vám pak neunikne, že jen díky aktivitě lidí, kteří cesty obnovovali a zasadili sem i keře a stromy, je tato úzká linie v krajině o tolik pestřejší než jednotvárná pole kolem. Cestou s krásnými výhledy můžete uvažovat o tom, co pro krajinu a rozmanitost přírody můžete udělat vy sami.
Znáte někoho, kdo maluje nebo fotí přírodu a krajinu? Potkali jste někoho, kdo na polích, loukách a pastvinách pracuje?
Myšlínský dvorec byl původně středověkou tvrzí. Na jeho místě stojí dnes barokní zámeček s mansardovou střechou, který byl ještě donedávna ruinou. Dávnou historii připomínají památné stromy, z nichž nejznámější je takzvaný Žižkův dub. Dnes se do zámečku vrátil život díky Filipu Paroulkovi, který budovu opravil a chová zde včely. Na toto romantické místo se přistěhovala také rodina Jany Moravové a založila tu Zahrady Myšlín.
Prošli jsme celou trasu mnichovickými ulicemi, lesem i polní cestou s vyhlídkami do okolí.
Zkuste vymyslet tři přání pro lidi, přírodu a krajinu v Mnichovicích. Zastavte se u zvoničky a třikrát zazvoňte, třeba se pak splní.
Za poskytnuté fotografie děkujeme mnichovické archivářce a knihovnici Veronice Veverkové a městu Mnichovice.
Velký dík za poskytnuté texty a konzultace patří Kláře Kabátové, dále také Patriku Mrázovi ze spolku Mnichovickou krajinou a učitelkám mnichovické školy Tereze Zelenkové a Janě Jelínkové.
Čerpali jsme z těchto publikací:
Zdroje z webu:
