prostor pro moderní vzdělávání

Prstnatec májový

Prstnatec májový
Dactylorhiza majalis

Vlhké louky jsou domovem pro řadu jedinečných rostlin. Podívejme se, jak stát k těmto lokalitám dříve přistupoval. Rok 1959: „Socialistická ekonomika v našem zemědělství umožňuje cílevědomé regulování vodního režimu nejen podle místních potřeb, nýbrž i z hlediska potřeb výroby. Meliorace jsou jednou ze základních podmínek zvelebení zemědělské výroby.“ Rok 1961: „Ve třetí pětiletce bude v českých krajích meliorováno 180 000 ha.“

Pro krajinu a její pestrost je velkoprodukční způsob hospodaření zdrcující. Příkladem jsou orchideje vázané na louky, vypásaná místa a mokřady, které z krajiny zmizely. Před válkou rostlo na Říčansku třináct druhů orchidejí. V posledních letech sledujeme na několika posledních lokalitách pouhé tři druhy.
Jedním z nich je prstnatec májový, který patří mezi naše nejznámější orchideje. Celkově se vyskytuje v Evropě od severního Španělska po jižní Skandinávii a dál na východ až po střední Sibiř.

U nás roste roztroušeně po celém území na vlhkých až podmáčených loukách a prameništích. Dříve hojný druh, který po vysušení vlhkých luk radikálně ustoupil, patří mezi chráněné rostliny.

Na jaře vyráží z podzemní hlízy listy. Většina listů je výrazně hnědě skvrnitých, některé jsou jen zelené. Silné rostliny vytváří také květonosnou lodyhu, která bývá 20 až 60 cm vysoká. Husté květenství tvoří jednotlivé nachové kvítky se světlejším středem a červenofialovou kresbou. Kvete během května.

V létě dozrává plod – tobolka, která obsahuje velké množství miniaturních semen. Semena nemají žádné zásobní látky. Klíčení semen je možné pouze v přítomnosti vláken houby, obvykle rodu tulasneovka (Tulasnella). Na spolupráci s houbami (mykorhiza) je prstnatec závislý celý život. Nemá proto smysl ho přesazovat, na zahrádce zajde.

V Říčanech a okolí byla řada míst, kde prstnatce hojně rostly. Dnes je najdeme pouze na louce u Vojkova. Louku naštěstí nebylo možné meliorovat, zůstala zamokřená a také nezarostla náletem dřevin. Alespoň dokud tu jeden místní děda sušil seno pro králíky. Když už nemohl, začala louka zarůstat olší. Posledních 15 let se o ni starají dobrovolníci z Ekocentra Říčany. V červenci je tu možné pomoct se senem.

Jakub Halaš

foto Halaš
foto Halaš
foto Halaš