V novém seriálu se seznámíte s výsledky výzkumu historika Muzea Říčany Jana Boukala. Ten v čase covidové pandemie podrobně prostudoval písemné i hmotné prameny týkající se pánů z Říčan v období středověku. Sepsal více než 120 stran textu, které budou postupně publikovány v odborném tisku (např. v časopise Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí). Seriál Páni z Říčan ve středověku vám ve zkratce a popularizační formou přiblíží některé výsledky této práce.
V předchozím díle jsme se seznámili s patrně nejvýznamnějším středověkým pánem z Říčan Oldřichem, který v Říčanech skutečně žil. Nyní se přesuneme do doby vlády králů z dynastie Lucemburků, jejichž současníkem byl Oldřichův vnuk Jimram.
Po roce 1331 získávají čtyři páni z Říčan hrádek v Průhonicích. Byl mezi nimi i pan Diviš, patrně ztotožnitelný se stejnojmenným synem někdejšího zemského sudí Oldřicha. Uvedený Diviš z Říčan byl královským dveřníkem Karla IV., mnoho o něm však nevíme. Více pramenů se nám dochovalo k jeho synům, mezi nimiž dosáhli významnějšího postavení Oldřich II. z Říčan, vyšehradský kanovník, a především Jimram I. Z Říčan, pán na Průhonicích a Říčanech.
Mnohé zprávy o Jimramovi se týkají vztahu k církvi. Podporoval rodový klášter sv. Vavřince a Anny na Starém Městě pražském (kde byla ostatně jeho sestra Anna řeholnicí) a dosazoval faráře do kostelů na Říčansku, nad kterými měl patronátní právo. Nutno však podotknout, že nebyl sám, protože zvláště ve druhé polovině 14. století se rod pánů z Říčan značně rozrostl. Říčany a Průhonice drželo tehdy společně přibližně dvacet mužských členů rodu, Jimram byl však patrně seniorem rodu a jako takový měl mezi nimi výsadní postavení. Postupně ale rozliční mužští členové rodu ze středních Čech odcházeli a nacházíme je na různých hradech a tvrzích po celých Čechách. Vzniklo tak mnoho rodových větví a Jimram a jeho synové se postupně stávali jedinými držiteli středočeských rodových majetků.
Mohlo by se zdát, že Jimram neměl významné postavení na královském dvoře, opak je však pravdou. Na počátku osmdesátých let 14. století nacházíme Jimrama jako přísedícího při úřadu desk zemských. V letech 1385–1387 je pak zmiňován jako místokomorník krále Václava IV. Nejpozději roku 1392 ztratili páni z Říčan Průhonice, neboť tehdy je jako jejich držitel jmenován Jan Ulman Prokopův z Prahy. Poslední zpráva o Jimramovi pochází z roku 1399, kdy patrně zemřel.
Jimram z Říčan měl s manželkou Kačkou nejméně čtyři syny: Oldřicha (III.), Hynka, Jimrama (II.) a Diviše (III.) a patrně i dceru Petru. O nich se však dozvíte až v dalším pokračování tohoto seriálu.
Jan Boukal, Muzeum Říčany
