Želvy jsou exotickou skupinou plazů s krunýřem, vázané na teplejší oblasti světa. Pro naši krajinu nejsou typické, proto může překvapit, že i v České republice máme jeden původní druh. Současná změna klimatu podporuje šíření nepůvodních druhů želv, a to i v okolí Říčan.
Naše domácí želva bahenní (Emys orbicularis) se celkově vyskytuje od jihozápadní a střední Evropy až po Blízký východ. Nejčastěji obývá stojaté, prohřáté mělčiny slepých ramen řek.
V Česku se původní populace již pravděpodobně nevyskytují. Na různých místech, hlavně na Moravě, se zbývající jedinci promíchali s vysazenými nebo z chovů vypuštěnými želvami. Větší a rozmnožující se populace, původem z Rumunska, žije v lokalitě Betlém u novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Želvy bahenní u nás mizely od středověku v důsledku vysoušení mokřadů a regulace řek. Sloužily také jako postní jídlo.
Nejčastější želvou v České republice je dnes želva nádherná (Trachemys scripta). Dá se dobře poznat podle žlutých proužků na těle a červených skvrn za očima po stranách hlavy. Pochází z Ameriky, kde se vyskytuje od jihu Spojených států po sever Jižní Ameriky. Jde o jednu z nejchovanějších sladkovodních želv na světě. Lidé ji často vypouštějí do přírody, kde se začíná stávat invazním druhem. V našem podnebí celoročně přežije a v posledních letech byly pozorovány první případy, kdy se želva nádherná rozmnožila. To se může, vzhledem k mírnějšími zimám, v budoucnu stávat častěji. Nebezpečí představuje hlavně pro naše obojživelníky. Na některých rybnících v okolí Říčan je možné želvu nádhernou zahlédnout, jak se sluní na kameni nebo na větvi vyčnívající nad hladinu.
Výjimečně je možné spatřit i další cizí sladkovodní druhy, například v jedné zátoce na Slapech je dlouhodobě pozorována kajmanka dravá.
Během prázdnin u moře můžeme potkat některé suchozemské býložravé želvy. V Chorvatsku, Itálii, Řecku a na středomořských ostrovech to nejčastěji bývá želva zelenavá (Testudo hermanni). V Turecku nebo Bulharsku želva žlutohnědá (Testudo graeca).
Ve Středozemním moři žije oceánský druh mořských želv – kareta obecná (Caretta caretta), ale zahlédnout ji je obrovská vzácnost.
Původní druhy želv jsou ve své domovské přírodě chráněné. U koupených želv chovaných doma je dobré vědět, že se dožívají věku přes 50 let. Například želva žlutohnědá i kolem 100 let. Chov je proto závazkem pro více generací.
Jakub Halaš
