O víkendu 11. a 12. listopadu bude v muzeu vystaven říčanský poklad. Jaký je původ materiálu, ze kterého vyrazila mincovna v době Karla IV. a Václava IV. oněch 348 stříbrných grošů?
Nejstarším hornickým městem, kde se významně těžilo stříbro, byla Jihlava. Hlavní boom zde proběhl během 13. století. Ve 14. století nastoupila do čela těžby stříbra Kutná Hora. Ta patřila ve středověku k největším producentům stříbra v Evropě a byla jeho nejdůležitějším zdrojem pro České království. Podle odhadů se zde vytěžilo asi 2 500 tun stříbra. Můžeme předpokládat, že stříbro našeho pokladu bylo vytěženo, zpracováno a v podobě grošů vyraženo právě v Kutné Hoře.
Podloží Kutné Hory a okolí je tvořeno souborem přeměněných hornin, především rulami a migmatity. V dávných dobách byly porušeny zlomy a trhlinami, po kterých vystupovaly ze zemských hlubin horké rudonosné roztoky. Tak vznikly žíly, které obsahovaly rudní minerály.
Hlavními nositeli stříbra byly minerály freibergit, miargyrit, pyrargyrit nebo akantit, které se ve středověku těžily v oblasti přímo pod Kutnou Horou. Do středověkého dolu se můžete podívat v rámci prohlídky Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Severněji, v oblasti kolem obce Kaňk, bylo stříbro získáváno ze sulfidických minerálů (sloučenin síry), ve kterých byla příměs stříbra jako galenit, pyrit, pyrhotin, sfalerit nebo arzenopyrit. Na ukázkovou štolu s některými z těchto minerálů se můžete od jarní sezóny přijít podívat do Geoparku Říčany.
Po těžbě se na povrchu zachovaly mohutné středověké haldy. Zajímavostí je, že na haldách tu vznikají nové unikátní minerály. V roce 1955 zde byl popsán kutnohorit, v roce 1976 kaňkit a teprve v roce 1998 paraskorodit.
Vytěžení stříbrné rudy byl začátek složitého procesu získání stříbra. Podle typu minerálů se hutnický proces skládal z kroků jako opakované tavení, vyvazování železa do strusky, pražení, zolovňování a oddělení stříbra ze slitiny.
Ražbu pražských grošů z téměř ryzího stříbra zahájil Václav II., a to právě v Kutné hoře roku 1300. Mince se razily v mincovně, které se říká Vlašský dvůr – byli sem pozváni skuteční Vlachové, znalci mincovnictví z Florencie.
V době, kdy se na trůnu střídali Karel IV. a jeho syn Václav IV., se kvalita mincovní slitiny postupně zhoršovala. Přidával se větší podíl mědi, která také pocházela z kutnohorských dolů. Z této slitiny, vyrobené před asi 650 lety pouze 50 kilometrů od Říčan, byly vyraženy groše, které tvoří říčanský poklad.
Jakub Halaš
