prostor pro moderní vzdělávání

Představujeme špeky
z depozitáře

ÚvodVýzkum a sbírkyŠpek sezónySvaté obrázky a podmalby na skle: exkurze do lidové zbožnosti

Svaté obrázky a podmalby na skle: exkurze do lidové zbožnosti

Přednáška Od magie a nadpřirozena ke konspiračním teoriím

Podcast k expozici na SoundCloud

Špek sezóny je k vidění v otevírací době Muzea Říčany.

Svaté obrázky a podmalby na skle vystavujeme jen do 23. července 2023  a prohlídka je zdarma.

Od 24. 7. se můžete těšit na hračky a historickou zábavní elektroniku.

Nenechte si ujít doprovodnou přednášku docenta Petra Janečka, autora sbírky moderních pověstí Černá sanitka! Přednáška proběhne 18. května od 18 hodin a sledovat ji můžete i online na našich sociálních sítích.

Katalog  pro fajnšmekry obsahuje detaily k právě vystavovaným sbírkovým předmětům.

Svaté obrázky a podmalby na skle

V Muzeu Říčany v rámci jarní expozice Špeku sezóny vystavujeme předměty spojené s katolickou lidovou zbožností druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Tři kolekce předmětů – svaté obrázky, skleněné podmalby a sošky – vám umožňují nahlédnout do různých podob lidového vnímání víry a uctívání svatých postav křesťanství. Jejich prostřednictvím se také seznámíte s některými uměleckými motivy, které se v křesťanské tvorbě stále opakují.

Tyto předměty nejsou produktem žádného vysokého umění, ale představují lidovou tvorbu s různou řemeslnou a uměleckou kvalitou. Často se jedná o věci koupené jako suvenýr třeba při pouti. Podobné předměty bychom našli v každé selské domácnosti předminulého století.

Vedle estetických funkcí plnily tyto předměty často i spirituální funkce, chránily proti zlým silám a mohly sloužit jako ochranné amulety. Byly součástí lidové pověrčivosti a přispívaly k utváření náboženského vědomí a prožívání tehdejšího obyvatelstva. Neobešel by se bez nich žádný svatý koutek nebo domácí oltáříček našich (pra)prababiček a (pra)pradědečků.

Podrobné informace o jednotlivých exponátech a příběhy spojené s tím, co je na nich zobrazeno, naleznete v našem katalogu.

Příběhy na skle

Podmalby na skle jsou technikou, která se vyskytuje v různých kulturách po celém světě. Tyto malby nesly většinou různé náboženské a spirituální motivy a používaly se především jako dekorace domácích svatých koutků a oltáříčků. V domácnostech ale také mohly mít charakter ochranných talismanů a fetišů. Obrázky sloužily i jako výuková pomůcka pro negramotné. Lidé si na nich ukazovali různé biblické výjevy nebo si vyprávěli příběhy o životě svatých.

V Evropě se podmalby na skle objevily v pozdním středověku a zdobily se jimi nejprve kostely a kláštery. Postupně se ale výrobě začali věnovat také lidoví umělci, často ze sklářských oblastí, kteří pro výrobu používali úlomky skla a zbytky barev.

Výroba obrázků na skle je technicky obtížná, protože barvy se nanášejí ve vrstvách na rub skleněné plochy. Výsledná malba je pak oproti malířově perspektivě zrcadlově obrácená. Podmalby se téměř výhradně věnovaly pouze náboženské tematice a v jednotlivých oblastech se postupně vytvořily specifické styly. V naší kolekci představujeme podmalby ze severních Čech, respektive Slezska, s jednou výjimkou z Pošumaví.

Umění kopie

Svaté obrázky jsou drobné masově vyráběné tisky, ikony, modlitbičky, pohlednice a karty zobrazující rozličné náboženské motivy. Lidé si z nich vytvářeli vlastní domácí oltáříčky nebo je nosili jako ochranný amulet pro štěstí. Dnes se stále tisknou a prodávají, ačkoli se v důsledku změny role a významu náboženství jejich popularita snížila. Ve Sbírce Muzea Říčany máme kolem pěti stovek svatých obrázků české i německé provenience.

Ukázka čtyř katolických sošek pak dokresluje podobu lidové pobožnosti na přelomu 19. a 20. století. Schválně jsme vybrali tři varianty kopie motivu takzvané Panny Marie Svatohorské, jejíž originál se nachází na Svaté Hoře u Příbrami. Lidové sošky si zde totiž představujeme jako produkt určený na prodej pro poutníky – turisty dřívějších dob. Při výrobě takovýchto suvenýrů rozhodně nešlo o originalitu, smyslem bylo naopak tu více, tu méně věrně kopírovat populární motivy.

Svaté obrázky i sošky se prodávaly v okolí poutních míst a bylo dobrým zvykem vyzdobit si jimi domácí svaté koutky nebo je darovat členům rodiny.

Před čím se chránili?

Lidová představivost byla, zejména na vesnicích, ještě na začátku 20. století plná pověr, mýtů a povídaček. Církev se dlouhodobě snažila pověrčivost vymýtit a obracení se k nadpřirozeným silám považovala za projev hlouposti, ale také za kacířství. Pověrčivost pramenící z pohanských představ o světě, zvyků a rituálů však nikdy zcela nevymizela.

Není se tak co divit, že lidé se i prostřednictvím svatých obrázků, maleb a sošek chránili před nejrozličnějšími temnými silami. Modlitbami ke svým patronům si pak chtěli zajistit přízeň osudu, dobrou úrodu, požehnání pro domácnost nebo plodnost.

Čeho se lidé dříve báli?

  • Vampýři. Lidé věřili, že mrtví, kteří zemřeli neobvyklou smrtí nebo za života páchali zlé skutky, mohou vstávat z hrobů a chodit strašit, případně páchat další neplechy. Takovým vampýrům bylo třeba zarazit do srdce kůl nebo je spálit na popel.
  • Čarodějnice a čarodějové. Jakékoli kouzlení nebo věštění bylo církví zakázáno a vykládáno jako obcování s peklem.
  • Uhranutí. Černá kočka přes cestu, pohled do oka krávy nebo otevřené okno světnice v nesprávný čas – to všechno mohlo být příčinou uhranutí, duševní choroby i náhlé smrti!
  • Duchové. Lidé se domnívali, že neklidné a nešťastné duše mohou dále bloudit naším světem. Často si takový duch mohl vybrat konkrétní domácnost nebo i konkrétní předmět, který posedl. Pak bylo nutné takového ducha vymýtit.
  • Čerti. Kdo by si hrál s čertem? Věřilo se, že čerti chodí po světě v přestrojení a svádí dobré lidi ke hříchu – například k sázení a k hazardu, ale i k nevěře nebo vraždám. Prý za to slibovali rozličné odměny. „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění!“
Search