Představujeme špeky
z depozitáře
Špek sezóny je k vidění v otevírací době Muzea Říčany.
Aktuální špek sezóny vystavujeme jen do 14. května 2023 a jeho prohlídka je zdarma.
Od 15. 5. se můžete těšit na podmalby na skle.
Nenechte si ujít doprovodnou přednášku o Pokladech s vůní tabáku!
Bude i online.
Katalog pro fajnšmekry obsahuje detaily k právě vystavovaným sbírkovým předmětům.
Tabák je rostlina původem z Ameriky, kterou původní obyvatelé používají již tisíce let k léčebným, duchovním a rekreačním účelům. Do Evropy ji poprvé přivezli v 16. století evropští objevitelé nových území a obchodníci. Rychle se stala oblíbenou mezi evropskou smetánkou jako luxusní zboží. Postupem času se užívání tabáku rozšířilo po celé Evropě i po světě.
Tabák hrál významnou roli v rozvoji amerických kolonií, protože byl jednou z hlavních plodin, které pěstovali první osadníci. Produkce tabáku a obchod s ním pomohly podpořit hospodářský růst a vytvořit nové obchodní cesty a sítě. S rostoucí poptávkou po tabáku se tato rostlina stala důležitým zdrojem bohatství mnoha rodin a komunit a hrála významnou roli v rozvoji amerického i evropského hospodářství. Svým nezaměnitelným způsobem začal také tabák formovat vysoké i užité umění.
V 17. století byla mezi nizozemskými a vlámskými umělci oblíbená zátiší s tabákem a kuřáckými potřebami. Výjevy podobného typu byly obvykle zamýšleny jako oslava dobrého života a často odrážely bohatství, kultivovanost a sofistikovanost zobrazených osob. Stejně tak se staly předmětem umělecko-řemeslného zpracování i kuřácké potřeby, jejichž umělecká hodnota dále dokreslovala společenský status jejich vlastníka.
V průběhu 18. století se kouření masově rozšířilo a tabák byl často zobrazován na portrétech evropských královských rodin a aristokracie. Na portrétech panovníků, včetně anglické královny Alžběty I. a francouzského krále Ludvíka XIV., byli často tito vládci zobrazeni s dýmkou nebo s kouřícím doutníkem, což dále posilovalo kulturní spojení tabáku s mocí a postavením.
Rozvoj obchodu s tabákem v 17. a 18. století představoval pro mnoho Evropanů nový zdroj bohatství a prosperity a část tohoto bohatství byla použita na podporu umění. Obchodníci a překupníci s tabákem si často objednávali umělecká díla jako jsou portréty, krajiny a zátiší, aby ukázali svůj majetek a postavení. Tato díla sloužila k propagaci prestiže a půvabu spojeného s užíváním tabáku. Rozvoj obchodu s tabákem ovlivnil také materiály a techniky používané v evropském cechovním umění.
V 19. století se reklama na tabák stala významným průmyslovým odvětvím. Tyto reklamy pomohly zpopularizovat užívání tabáku mezi nejširšími vrstvami a posílily kulturní normy týkající se jeho konzumace. Kromě toho se rozšíření užívání tabáku v 19. století odráželo v literatuře a populární kultuře, kde bylo kouření zobrazováno jako módní a žádoucí činnost.
Ve 20. století tabákové společnosti výrazně rozšířily své marketingové a reklamní aktivity a zaměřily se jak na muže, tak na ženy. Rozvoj masové výroby a distribučních systémů ve 20. století usnadnil lidem přístup k tabákovým výrobkům a učinil je dostupnějšími.
Ve 20. století se ale také měnil kulturní postoj ke kouření. Na počátku století bylo kouření považováno za projev nezávislosti a osvobození žen. Později však lékaři začali upozorňovat na zdravotní rizika spojená s kouřením a postoj ke kouření se stal negativnějším. Každý rok se obětí negativních dopadů kouření stává asi 7 milionů lidí.
Tabákové dýmky mají dlouhou a bohatou historii, která sahá několik století do minulosti. Předpokládá se, že vznikly v Americe, kde je původní obyvatelé používali ke kouření různých tabákových směsí. Když v 16. století dorazili do Ameriky evropští dobyvatelé, užívání dýmek odkoukali a přivezli tento koncept do Evropy.
V Evropě si rychle získaly oblibu a staly se symbolem společenského postavení a bohatství. V 17. a 18. století se tabákové dýmky často vyráběly z drahých materiálů, jako jsou porcelán, slonovina, vzácné dřevo či mořská pěna, a byly zdobeny složitými vzory a ozdobami. V 19. století se začaly vyrábět průmyslově a rozšířily se dýmky z levnějších materiálů. Tehdy už se dýmky vyráběly i podomácku z různých druhů dřevin.
Design tabákových dýmek se v průběhu staletí vyvíjel a postupem času se objevovaly různé styly a tvary. Kromě tradičních dýmek s dlouhou stopkou byly vyvinuty také různé další typy dýmek, včetně kompaktních kapesních dýmek, malých dýmek ve stylu cigaret, ale třeba i dýmek vodních, které jsou oblíbené hlavně v arabském světě.
V současnosti je obliba dýmek nižší. Většina kuřáků na světě kouří cigarety. Mezi některými komunitami jsou však tabákové dýmky stále oblíbené. Často se pak používají k obřadním účelům, například při náboženských a duchovních rituálech. Tabákové dýmky sbírají také nadšenci, kteří si váží historie a kulturního významu těchto předmětů.
Tabatěrky, tedy nádoby na skladování a přepravu tabákových výrobků, se používají již po staletí. Historie tabákových krabic sahá až do 16. století, kdy byl tabák poprvé dovezen do Evropy z Ameriky. V této době byl tabák cenným a vzácným zbožím a často se uchovával v ozdobných krabicích ze dřeva, kovu nebo kůže.
V 17. a 18. století, kdy obliba tabáku rostla, se zvyšovala i popularita tabatěrek. Tyto krabičky se často vyráběly z luxusních materiálů, jako je stříbro nebo zlato, a často byly zdobeny složitými vzory, rytinami a ozdobami. Některé tabákové krabičky z tohoto období byly dokonce navrženy jako umělecká díla s propracovanými výjevy a obrazy, které zobrazovaly i historické události, legendy nebo přírodu.
V průběhu 19. a 20. století se výroba tabatěrek standardizovala a industrializovala. V této době se krabičky na tabák obvykle vyráběly z materiálů, jako je cín, lepenka nebo papír, a často je zdobily reklamy, loga společností a další marketingové materiály.
Dnes už tabatěrky rozšířené nejsou. Většina lidí přešla na používání průmyslově balených cigaret nebo jiných forem tabáku. Starožitné a historické tabákové krabičky jsou však mezi sběrateli stále oblíbené a vyhledávají je pro jejich historický a kulturní význam i estetický vzhled.
Také popelníky mají svou vlastní historii. S rostoucím počtem kuřáků rostla potřeba pohodlného a bezpečného způsobu, jak se zbavit žhavého popela a nedopalků. To vedlo k vývoji popelníků, které se zpočátku vyráběly z jednoduchých materiálů, jako je keramika, sklo a kov.
Postupem času se však popelníky staly dekorativnějšími a umělečtějšími a vyráběly se v různých tvarech, velikostech a z různých materiálů. Designéři je navrhovali se složitými uměleckými motivy ze všedního života i s legendární či náboženskou tematikou.
Navzdory ústupu kouření a nárůstu kampaní proti kouření zůstávají popelníky důležitou součástí historie designu a oblíbeným sběratelským artiklem. Mnohé popelníky jsou považovány za samostatná umělecká díla a jsou zastoupeny v muzeích a soukromých sbírkách. Za některé jsou sběratelé ochotní zaplatit na aukcích závratné sumy. V naší sbírce svou hodnotou vynikají především vzácné exotické popelníky z Dálného východu.
Popelníky tak mají dlouhou a bohatou historii, která se vyvíjela od jednoduchých funkčních předmětů až po dekorativní a umělecké předměty. Jsou odrazem měnícího se kulturního postoje ke kouření a slouží ke vhledu do kulturních, společenských a estetických hodnot různých časových období.
Historie doutníků a cigaret začíná hned v 16. století, kdy tabák do Evropy poprvé přivezli španělští objevitelé. První doutníky se vyráběly a konzumovaly především ve Španělsku a španělských koloniích, ale jejich obliba se brzy rozšířila po celé Evropě i mimo ni. V 19. století se výroba doutníků stala významným průmyslovým odvětvím a výrobci doutníků se usadili v zemích, jako je Kuba, Dominikánská republika a Spojené státy americké. Výroba doutníků je vlastně docela věda! Celý proces zahrnuje fermentaci a sušení tabákových listů a jejich následné pečlivé rolování. Doutníky navíc poté zrají a je třeba neustále hlídat jejich správnou vlhkost.
Naproti tomu cigarety, tedy drcený tabák balený v papírku, se začaly masově vyrábět až na počátku 19. století a prvenství v oblasti kuřáctví získaly až na přelomu 19. a 20. století. Rozvoj cigaretového průmyslu podpořil pokrok ve výrobních technikách a metodách hromadné výroby, jakož i rostoucí poptávka po pohodlné a přenosné formě tabáku.
Navzdory restrikcím zůstávají doutníky a cigarety důležitou součástí celosvětového trhu s tabákovými výrobky a nadále je konzumují miliardy lidí na celém světě. Vývoj doutníků a cigaret odráží jak měnící se postoje k užívání tabáku, tak vliv širších kulturních, ekonomických a technologických trendů.
