Do prosincového čísla jsme vybrali předmět příznačně spojený s vánoční tematikou. Zavádí nás do domácnosti rodiny Hübnerů v Nedvězí u Říčan a do počátku 20. století. Máme vzácnou možnost seznámit se se spontánní tvořivostí, s jakou naši předci přistupovali (nejen) k vánočním oslavám.
Je dobře známo, že nedostupnost (ať už finanční, nebo absolutní) určitých výrobků povzbuzuje v lidech vlastní výrobu. Vznikají tak roztodivné předměty, někdy půvabné, jindy obskurní, vždy však zajímavé. Často přitom bývá problém, jak předměty, ve kterých se zobrazuje lidská kreativita, vlastně nazvat. V muzejní teorii se pro ně vžil francouzský termín bricolage (česky kutilství). Ten označuje právě výtvory, které mají nahradit profesionální nebo průmyslové výrobky. Jsou zhotoveny individuálně a amatérsky z běžně dostupných materiálů nebo – jako v našem případě – z hromadně průmyslově vyráběných prefabrikátů, které byly ale původně vyrobeny za jiným účelem. Jsou využity v nové funkci a zakomponováním do nového celku získají nový jedinečný význam.
Byl to zřejmě rolník František Hübner z Nedvězí, který takto zpracoval dobové barvotiskové pohlednice s jednorázovými gratulacemi, které rodina obdržela. Konkrétně šlo o tři přání k Vánocům a k Novému roku z různých let od příbuzných nebo známých z Českého Brodu (soudě podle podacího razítka, podpisy jsou nečitelné) a o jedno blahopřání. To Františkově manželce Anně poslala ke svátku Alžběta Suchá z Vinohrad v roce 1912. Svátek svaté Anny sice připadá na 26. července, výjev na pohlednici však zobrazuje světici, jak vyučuje svou dcerku Pannu Marii – díky tomu může být obrázek chápán také jako součást vánočního příběhu (tematizující dětství Marie jako té, která má porodit Spasitele). Další tři pohlednice zobrazují Pannu Marii s Ježíškem, anděla s kolouškem (jako odkaz na vše nově narozené) a klanění pastýřů (tedy vlastní betlémskou scénu svaté Rodiny s pastýři a ovečkami). Z těchto pohlednic pak František vytvořil jakési tablo. Opatřil ho dřevěným, ručně vyrobeným ozdobným rámečkem s křížem nahoře. Vznikla tak nástěnná devocionálie na způsob svatých obrázků, které zdobily tzv. svatý kout selských domácností, a stala se součástí vánoční výzdoby rodiny z Nedvězí.
Jan Andrle
