Život v půdě
Lidé v Evropě se až do konce 18. století domnívali, že některé věci se dějí samy. Zásahem shůry, samoplozením – třeba že ve špíně a nepořádku vzniká obtížný hmyz a podobně. Tuto Aristotelem zachycenou tradici vyvrátil Lazzaro Spallanzani a důkladně prozkoumal Louis Pasteur. O to větší by bylo překvapení starých myslitelů, kdyby dokázali nahlédnout do zdánlivě mrtvé a prázdné půdy našima očima.
Želvušky
Vlastnosti superhrdinů jsou nedílnou součástí postav žánru sci-fi a fantasy. A želvušek. Na rozdíl od smyšlených borců žijí želvušky v našem světě, včetně Říčan.
Poznávání říčanské přírody
Současné říčanské děti se neučí jen posloucháním výkladu učitele a čtením učebnic. Výuka je pestrá – motivuje, baví, inspiruje a podněcuje zájem. Učitelé napříč předměty používají metody, při kterých jsou děti během učení aktivní a často se učí i mimo školní třídu.
Hýl obecný
Hýl je klidný a důvěřivý pták, který se starým čižbářům dobře chytal. Proto výraz „hejl“ označuje důvěřivě naivního člověka,
Ptáci a krmítka
Máme tu prosinec. Je čas vymést krmítka a přichystat ptákům dobroty. V říčanských zahradách a kolem domů se každoročně objevují stovky krmítek. Ale mnoho z nich ptákům nepomůže, dokonce je zabije. Jak to?
Ježci
Ježek se přizpůsobil měnící se krajině a naučil se žít v zahradách. Lidé mají ježky v oblibě a na podzim se jim snaží pomoct. Kdy je ale dobré ježka zachraňovat?
Pavouci a babí léto
Dnes už jsou tajemství vzdušného cestování pavouků odhalena, ale stále se objevují zajímavé novinky.
Rorýs obecný
Rorýs je tak dokonale přizpůsoben vzdušnému prostředí, že za letu i spí. Pevnou půdu pod nohama potřebuje pouze dva měsíce v roce, když hnízdí. Jinak je stále ve vzduchu.
Zlatohlávci
Zlatohlávci jsou mezi brouky vyhlášení krasavci. Díky své velikosti a atraktivnímu vzhledu bývají nepřehlédnutelní.
Nutrie
Roztomilé chlupaté zvíře, které chodíme krmit k říčanským rybníkům. To je běžný pohled na nutrii. Ale má být nutrie součástí naší přírody?
