Zatmění Slunce
V sobotu 29. března bude na obloze vidět neobyčejný přírodní úkaz – částečné zatmění Slunce. Protože bude sobota, mohou si podívanou užít všichni pozorovatelé. Úkaz začne v 11.30 hodin dopoledne, kdy se před pravý okraj Slunce začne pomalu nasouvat Měsíc.
Do muzea vás zve Jana Kreidlová
která ráda pobývá v blízkosti rybníků, řek, říček, potoků, studánek a louží
Jedlé houby v zimě
Zima sice není tradičním obdobím pro houbaření, ale přesto nabízí jedinečnou příležitost poznat a sbírat méně obvyklé druhy hub. I během ledna můžeme najít chutné houby dobře využitelné v kuchyni.
Stálezelené dřeviny
Říčanské zahrady se i během zimy často zelenají listím různých stromů a keřů. Jak je to možné? V našich podmínkách přece listnáče na podzim opadají a s olistěním čekají na jaro.
Netopýři v zimě
Teď je sice únor, ale už za čtyři měsíce se můžeme těšit na příjemné teplé letní večery. Když v takovou chvíli zvedneme hlavu od zahradního grilu nebo jídla na zahrádce některé z říčanských restaurací, v ubývajícím světle se často mihne tmavý bod – letící netopýr. Co ale dělají nyní v zimě?
Inspirace do říčanských zahrad
Krásná a zdravá zahrada může mít nespočet podob, bují životem, naplňuje nás klidem a radostí, je potěšením v ní pobývat. Móda „dokonalých“ zahrad se sterilním trávníkem, tújovými hájky a záhony s převážně cizokrajnými rostlinami už pominula.
Želvy na Říčansku a na dovolené
Želvy jsou exotickou skupinou plazů s krunýřem, vázané na teplejší oblasti světa. Pro naši krajinu nejsou typické, proto může překvapit, že i v České republice máme jeden původní druh. Současná změna klimatu podporuje šíření nepůvodních druhů želv, a to i v okolí Říčan.
Mravenci
Mravenci jsou na Zemi prakticky všudypřítomní. Zatím jich známe přes 13 000 druhů, přičemž každoročně je popsáno několik stovek nových druhů. Spolu s příbuznými vosami a včelami je řadíme mezi společenský hmyz z řádu blanokřídlých.
Nosorožec srstnatý
V říčanské krajině doby ledové se pohybovala impozantní zvířata. Byli to nejen legendární mamuti, ale také ohromní nosorožci srstnatí. Tito působiví tvorové byli přes dva metry vysocí, dosahovali délky až tři a půl metru a váhy kolem dvou tun.
Život v půdě
Lidé v Evropě se až do konce 18. století domnívali, že některé věci se dějí samy. Zásahem shůry, samoplozením – třeba že ve špíně a nepořádku vzniká obtížný hmyz a podobně. Tuto Aristotelem zachycenou tradici vyvrátil Lazzaro Spallanzani a důkladně prozkoumal Louis Pasteur. O to větší by bylo překvapení starých myslitelů, kdyby dokázali nahlédnout do zdánlivě mrtvé a prázdné půdy našima očima.
