prostor pro moderní vzdělávání

ÚvodPíšeme pro vásStromy v zimě

Stromy v zimě

Největší rozmanitost druhů nalezneme v teplých klimatických oblastech. Platí to i o stromech. Když mají dostatek vláhy, mohou růst po celý rok. Od mírného pásu směrem k pólům je po část roku velmi chladno a život je tu drsnější. Ti, kdo zde žijí, se museli přizpůsobit. Co dělají naše stromy pro to, aby přečkaly zimní mrazy?

Základem je podzimní příprava: zbavit se všeho, co by v zimě mohlo překážet, zaizolovat se a napustit nemrznoucí kapalinu.
Listnaté stromy se zbavují listí. V mraze by listy zmrzly, a navíc by strom ohrožovaly během silných větrů. V rozmoklé půdě by se strom kvůli listové ploše, navíc obalené sněhem, snáze vyvrátil.

Na podzim stromy z listů odčerpají využitelné látky. Když se rozloží zelené barvivo chlorofyl, listy nádherně zbarvují žluté xantofyly a oranžové karoteny. Barviva, která jsou v listech celý rok, ale v menším množství. Přechodně se tvoří i nápadně červenofialové antokyany.
Jehličnany (kromě opadavého modřínu) potahují svoje jehlicovité listy vrstvou vosku. Zabezpečují je tak proti mrazu, i proti vyschnutí, aby neztrácely příliš vody výparem.

Stromy musejí také zajistit, aby jim nezmrzla míza. Ledové krystalky by poškodily rostlinné buňky. Řešením je zvýšení koncentrace sacharidů. U některých stromů sladkou mízu lidé využívají, když na jaře začne proudit do pupenů, například pro výrobu javorového sirupu.

Zima je pro rostliny obdobím sucha, protože ze zmrzlé půdy nejde čerpat vodu. Našim stromům to nevadí, mají opadané listy nebo zavoskované jehlice. V říčanských zahradách je ale vysázena řada druhů, kterým zimní slunce neprospívá. Příkladem jsou rododendrony, jejich listy stále vydávají vodu a mohou prosychat. Někdy se přikrývají chvojím, což je ochrana proti slunci, ne proti mrazu.

Opadavé stromy potřebují zimní odpočinek, proto duby nebo buky s námi doma nepřežijí. Některým jehličnanům neublížíme, když je – zasazené v květináči – před Vánoci pomalu zvykneme na obývák a posléze opět na venkovní podmínky. Aby se stromek neprobudil a neuhynul, musíme ho přemístit z tepla do mírného chladu nejpozději do dvou týdnů.
Zimní větry pomáhají šířit semena jehličnanů, která jsou v tuto dobu zralá a vypadávají ze šišek. Toho využívají semenožraví ptáci. Křivka obecná dokonce kvůli této hojnosti hnízdí, nejčastěji od prosince do května.

Jakub Halaš