prostor pro moderní vzdělávání

Rybíz červený

Rybíz červený
Ribes rubrum agg.

Doba se změnila a předobraz zahrádky s jablůňkou a keříkem rybízu je jako ze šuplíku se vzpomínkami na císaře pána. Rybíz se ale ze současných zahrad nevytratil. Díky svým mnoha variantám stále patří mezi nejoblíbenější dřeviny s jedlými plody.

Rod Ribes, kam patří rybízy a angrešty, je zastoupen asi 190 druhy keřů, které rostou v mírném pásu. Nejvíce jich je v Severní a Jižní Americe nebo střední a východní Asii.

Dnes pěstovaný rybíz červený je druh vzniklý seskupením několika původních druhů (tzv. agregát, zkráceně agg.). Mezi předky patří rybíz klasnatý (R. spicatum) ze severní Evropy a Sibiře, rybíz skalní (R. petraeum) ze středoevropských hor, meruzalka mnohokvětá (R. multiflorum) z jihovýchodní Evropy a (R. triste) ze severu Severní Ameriky a Asie.

Ke zkřížení došlo během 15. století na území Anglie a Francie. Následně se rybíz červený začal vysazovat po celé Evropě. Od 16. století máme záznamy o jeho pěstování také u nás.

foto Halaš
foto Halaš

Keř dorůstá 1 až 2 m výšky. Husté vzpřímené větve kryje hnědočerná kůra. Laločnaté listy s dlouhým řapíkem mají zubatý okraj.

Oboupohlavné zelenožluté květy vyrůstají v bohatých hroznech a vykvétají na přelomu dubna a května. Plody – bobule obsahují několik hnědých semen. Barva zralých bobulí je červená nebo bílá.

V říčanských zahradách se můžeme setkat s několika desítkami kultivarů. Liší se dobou zrání, velikostí a barvou bobulí nebo počtem semen. Mnohé z nich jsou pěstovány ve stromkové formě. Ta vzniká roubováním, a to nejčastěji na podnož rybízu vonného (R. aureum).

Mírně nakyslé plody, bohaté na vitamín C, jsou základem mnoha marmelád, šťáv a sirupů. Používají se k výrobě ovocných vín, kompotů a řady dalších poživatin. Rybíz je bezvadný také čerstvý, rovnou z keře.

Jakub Halaš