Petrolejová lampa bývala v době před elektrifikací měst a venkova nezbytným vybavením každé domácnosti. Dnes se s ní setkáme už jen výjimečně, obvykle jako s nouzovým zdrojem světla. Jejím vynálezcem byl polský chemik a lékárník Ignacy Łukasiewicz, který začal v tehdy polském Lvově (dnes Ukrajina) destilovat z nafty petrolej a v roce 1853 vytvořil první petrolejovou lampu, kterou si nechal patentovat. Do té doby si museli lidé svítit svíčkami nebo lampami na tuk či lůj. Ve 2. polovině 19. století se tzv. petrolejky rozšířily do celého světa. Petrolejka se většinou skládá z nádrže na petrolej, knotu, který do ní zasahuje, a skleněného cylindru. Na jedno naplnění vydrží petrolejová lampa svítit obvykle 18–22 hodin.
Muzeum Říčany uchovává ve svých sbírkách několik historických petrolejových lamp. Ve většině případů se jedná o lampy v secesním stylu, které bývají umístěny litinových podstavcích, bohatě zdobených rostlinnými motivy. Ne vždy se ovšem zachoval skleněný cylindr, jako je tomu i v případě secesní petrolejové lampy na mohutném podstavci, kterou získalo říčanské muzeum ze zrušeného muzea v Nedvězí. Kromě těchto petrolejových lamp se však ve sbírkách nachází i lampy speciální, např. skleněno-plechová petrolejová lampa sloužící k vyvolávání fotografií nebo speciální plechové nádražní návěstí. To je opatřeno nápisy „Zamořeno/Konec zamořeného prostoru“ a petrolejovou lampou uvnitř.
Petrolejové lampy patří minulosti. Chtěli byste se dozvědět více o nejmodernějších světlech dnešní doby? Pak navštivte v říčanském muzeu výstavu UV instalace, která se otevírá 12. ledna.
Jan Boukal
