prostor pro moderní vzdělávání

Páni z Říčan ve středověku, díl 5. – Rozrod pánů z Říčan ve středních Čechách

ÚvodPíšeme pro vásPáni z Říčan ve středověku, díl 5. – Rozrod pánů z Říčan ve středních Čechách

V  novém seriálu se seznámíte s  výsledky výzkumu historika Muzea Říčany Jana Boukala. Ten v  čase covidové pandemie podrobně prostudoval písemné i hmotné prameny týkající se pánů z  Říčan v období středověku. Sepsal více než 120 stran textu, které budou postupně publikovány v  odborném tisku (např. v  časopise Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí). Seriál Páni z  Říčan ve středověku vám ve zkratce a popularizační formou přiblíží některé výsledky této práce.

Páni z Říčan ve středověku, díl 5. – Rozrod pánů z Říčan ve středních Čechách

V předchozím díle opustil Diviš III. z Říčan hrad Říčany a už se do něj nikdy nevrátil. V okolí Říčan i v širších středních Čechách bychom mohli v průběhu středověku stále nacházet jiné členy rodu erbu trojlistu.

V těsném sousedství Říčan leží Tehov, který byl od počátku 14. století sídlem jedné z vedlejších větví rodu erbu trojlistu. Nejčastěji se v pramenech objevoval Heřman z Tehova, snad syn Otíka z Tehova, který mohl být teoreticky sourozencem Oldřicha z Říčan. Samotný Heřman se vyskytuje pouze jako svědek v listinách a snad mohl stát u počátků tehovského kostela. Tehovští členové rodu erbu trojlistu vymřeli patrně ještě na konci 14. století. Další středočeské pány z Říčan bychom nalezli například v Zaječicích u Pyšel, významnějšího postavení však dosáhli potomci Otíka z (Velkých?) Popovic, snad sourozence nebo bratrance Jimrama z Říčan.

Otíkův syn Heřman získal hrad Červený Hrádek u Sedlčan a blízkou Kosovou Horu. Heřman se přihlásil k dědictví pánů z Říčan a začal se nazývat „z Říčan a Hrádku“. Za husitských válek byl příznivcem husitů, roku 1430 byl dokonce jedním z ručitelů smlouvy o příměří mezi Oldřichem z Rožmberka a tábority. Jeho potomci se aktivně účastnili bojů v čase bezvládí před nástupem krále Ladislava na trůn a půjčovali peníze Rožmberkům. Patrně někdy v letech 1474–1475 tato větev pánů z Říčan o Červený Hrádek přišla a přesunula se na tvrz v Kosové Hoře. Od té doby se rod nazýval Kosohorští z Říčan. Od Kosohorských se nejspíš oddělila větev, která žila na počátku 16. století na drobné tvrzi v Beztahově u Votic. V průběhu raného novověku shromáždili Kosohorští rozsáhlé majetky (Hořovice, Humpolec, Červená Řečice, znovuzískali i Červený Hrádek), ovšem ve druhé polovině 17. století vymírají.

V jagellonském období sídlil na různých místech na území někdejšího Kouřimska Václav z Říčan, který se roku 1514 stal královským místosudím a pro sebe a svou rodinu získal tvrz v Maloticích. Jeho současník a soused Adam z Říčan získal pro sebe a své potomky nedaleké Zásmuky. Jaký byl vztah mezi Václavem a Adamem, to bohužel nevíme. Zásmucký zámek se stal skutečně luxusní renesanční rezidencí pánů z Říčan, architektonický článek s erbem s motivem trojlistu si lze dosud prohlédnout v muzeu v Kouřimi. Potomci Malotických a Zásmuckých pánů z Říčan se zadlužili a o své významnější majetky záhy přišli. Vymírají v průběhu 18. století.

V příštím čísle se seznámíme s východočeskými pány z Říčan, jejich hlavním sídlem byl hrad v Ledči nad Sázavou.

Jan Boukal, Muzeum Říčany

Červený Hrádek u Sedlčan, jedno ze středočeských sídel pánů z Říčan. Foto: archiv Muzea Říčany