Mravenci jsou na Zemi prakticky všudypřítomní. Zatím jich známe přes 13 000 druhů, přičemž každoročně je popsáno několik stovek nových druhů. Spolu s příbuznými vosami a včelami je řadíme mezi společenský hmyz z řádu blanokřídlých.
Všichni mravenci žijí v koloniích, které se liší různou životní strategií. Mívají jednu, ale i více královen, některé druhy obsazují hnízda cizích druhů, jiné tzv. otrokářské druhy loupí kukly a vychovávají z nich vlastní dělnice. Hnízda bývají pod zemí, kde mohou tvořit rozsáhlé labyrinty. Jiná jsou ve stromech nebo mohou být krytá nápadnou nadzemní kupou jehličí. Maličké druhy dokážou sídlit s celou kolonií třeba ve starém žaludu. Existují také kočovné druhy, které nemají trvalé stavby.
V lesích kolem Říčan potkáváme nápadná mraveniště, která staví mravenci rodu Formica, zejména mravenec lesní (Formica rufa). Bývají v jehličnatých a smíšených porostech, častěji na osluněných místech kolem cest a lesních okrajů. Nadzemní kupa je dokonalá termoregulační stavba. Dělnice díky ní dokážou pro vývoj nových generací zajišťovat ideální vlhkost a teplotu (26–28 o C). Pod pláštěm z jehličí a větévek je vrstva rostlinného materiálu se vzduchovými komůrkami zamezující srážení vody. Mikroorganismy rozkládající rostlinný materiál dodávají mraveništi kolem 85 % potřebného tepla v chladnějších měsících. Podle počasí dělnice otvírají a zavírají ústí chodeb na povrchu. Pod zemí bývá mraveniště dvakrát větší než nad povrchem. Jsou tu komůrky, kde se vyvíjejí vajíčka, larvy a kukly. V zimě se mravenci stahují hlouběji pod zem a upadají do strnulosti.
Pravidelně každý rok se mravenci rojí. U chráněných mravenců lesních je to koncem dubna nebo v květnu. Vylétají mladé okřídlené královny a samečci. Zatímco samečci po páření hynou, královny vybírají místo pro založení nové kolonie a ztrácejí křídla. Po spáření obdrží samička zásobu spermatu, která jí postačí na celý život. Dožívají se i více než 20 let a po celou dobu kladou vajíčka, od časného jara do září asi 30 vajíček za den. Z oplozených vajíček se vyvíjejí samice ‒ dělnice a královny ‒, z neoplozených samci.
Potravu hledají mravenci lesní v okruhu 100 metrů kolem mraveniště. Na zemi sbírají hlavně hmyz a uhynulé živočichy. Na stromech hledají mšice, z nich olizují sladké výměšky – medovici.
A perlička na konec. Mravenci mohou vychovávat potomky úplně jiných živočichů. V hnízdech lučních mravenců se vyvíjejí (žerou jejich larvy a kukly) housenky krásných motýlů modrásků.
Jakub Halaš
