Dne 4. června se dožil 90 let říčanský rodák pplk. letectva ve výslužbě Zdeněk Brunclík. V Říčanech byl dobře známý Zdeňkův otec Václav, předválečný skautský vedoucí, a také sportovně nadaný starší bratr Luděk. Zdeněk se díky říčanskému plachtaři Františku Korešovi stal mým přítelem. Osud jeho rodiny a jeho letecké zážitky jsou natolik zajímavé, že bych se se čtenáři Říčanského kurýra o ně rád podělil.
Kdykoli jdu kolem pomníku padlých a umučených občanů Říčan umístěného na staré radnici, prochází mně hlavou, jak silnou osobností musela být Zdeňkova maminka. Její manžel Václav (1900) a jeho bratranec Jan byli umučeni za druhé světové války Němci a starší syn Luděk (1926) zahynul 22. října 1948 jako učitel Vojenské letecké akademie v Hradci Králové při letecké katastrofě.
Mladší syn Zdeněk se od roku 1945 věnoval nejprve sportovnímu létání v Českém národním aeroklubu v Říčanech a v Mladé Boleslavi a poté vojenskému, v době, kdy tato činnost nebyla příliš bezpečná. Po skončení měšťanské školy spolu s Františkem Korešem, se kterým začínali létat v aeroklubu, skládali zkoušky na leteckou průmyslovku v Mladé Boleslavi. Zkoušky složili, ale nebyli přijati, nesplňovali podmínku 10 měsíců černého řemesla v továrně. Zde se jejich cesty za létáním rozešly. Zdeněk se šel učit do továrny na výtahy v Praze-Hrdlořezech a František začal studovat v Liberci stavební průmyslovku, kde tato podmínka nebyla.
Nakonec i Zdeněk absolvoval v roce 1951 leteckou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi. Měl nastoupit do Leteckého výzkumného ústavu v Praze v Letňanech, ale dal přednost létání. Po složení psychotechnických a zdravotních zkoušek byl přijat do leteckého pilotního učiliště. Vyřazen byl v létě 1953 jako poručík letectva a nastoupil jako pilot na vojenské letiště v Žatci, které mělo přezdívku „Korea“. Svoji leteckou činnost v armádě ukončil vynuceným odchodem v roce 1971. Ten byl důsledkem jeho aktivního zapojení do snahy o obnovu Svazu letců a nesouhlasu s okupací republiky v srpnu 1968.
Poslední let absolvoval 22. prosince 1970. Poté pracoval jako traktorista. Za pomoci ředitele Státní letecké inspekce Arnošta Marka, také odchovance říčanského aeroklubu, začal u STS Toužim létat jako zemědělský pilot. Tuto činnost ukončil v roce 1986. Dál pracoval u STS jako zemědělský technik. Jeho maminka se u něho v Toužimi po všech těch dramatických rodinných událostech dožila úctyhodného věku téměř 94 let.
Zdeněk dal některé dokumenty z rodinného archivu k dispozici Muzeu Říčany. O dokumenty a fotografie projevili zájem také říčanští skauti Mirko Veselý-Balú a Roman Šantora-Bobo, vedoucí skautského archivu ve Skautském institutu, který je složkou organizace Junák – český skaut. Na základě pamětí Zdeňka Brunclíka zpracovává příběh jeho otce, který vedl skauty před válkou, do seriálu „Hrdinové války“.
Miroslav Vrabec
Článek doplňují další informace a fotografie v elektronické verzi Říčanského kurýra. K rodině Brunclíkově se v místním věstníku ještě vrátíme.
