prostor pro moderní vzdělávání

Kalina bodnantská

Kalina bodnantská
Viburnum x bodnantense

Mezi dřeviny, které kvetou koncem zimy a za časného jara, patří i některé druhy kalin. V říčanských zahradách občas přitahuje zrak člověkem stvořený kříženec, krásně kvetoucí keř kaliny bodnantské.

Pohledem do rodokmene zjistíme, že rodiče žili ve Velké Británii, na severu Walesu, v tamní Bodnant Garden. Byli to imigranti – kalina vonná (Viburnum farreri) původem z horských lesů severočínských provincií Kan-su, Čching-chaj, Sin-ťiang a kalina velkokvětá (Viburnum grandiflorum) původem z vysokohorských himálajských lesů. Jejich potomek, naše kalina bodnantská, se v Bodnant Garden zrodil roku 1934.

Vzpřímeně větvený keř dorůstá výšky kolem tří metrů. Hnědá kůra je na mladých větévkách hladká, na starších rozbrázděná. Vstřícně, tedy naproti sobě vyrůstající listy, mají pilovitý okraj. Na podzim před opadnutím se zbarvují do červena.
Dlouze trubkovité květy, zděděné po kalině vonné, jsou bohatší a mají sytější zabarvení. Vyrůstají v hustých, až 7 cm širokých svazečcích. Nejprve jsou jasně růžové, později se barva mění na světlejší. Příjemně voní. V mírných letech vykvétají již během zimy. Plně se rozvíjejí v únoru a březnu před rašením listů. Plody se vyskytují zřídka, když se vyvinou, jsou to červené až tmavě modré peckovice.
Keř se vysazuje solitérně, v menších skupinách, nebo do živých plotů. Obrázek je z Rooseveltovy ulice. Šlechtěním vznikají další odvozené kultivary lišící se vzrůstem, tvarem a barvou květů.

V našich podmínkách preferuje kalina bodnantská kvalitní vlhčí půdu a spíše slunečné stanoviště. Při teplotách pod -17 °C může promrzat.

Jakub Halaš

foto Halaš
foto Halaš