Ježci se přizpůsobili měnící se krajině a naučili se žít v zahradách. Lidé mají ježky v oblibě a na podzim se jim snaží pomoct. Kdy je ale dobré ježky zachraňovat?
Ježci patří do skupiny hmyzožravých savců. V Africe, v Evropě a v Asii jich žije asi 15 druhů. Na našem území se prolíná hranice výskytu ježka západního (Erinaceus europaeus) a ježka východního (Erinaceus roumanicus). Nejsnazším rozlišovacím znakem mezi nimi jsou bodliny. Ježek západní má pravidelně pruhované bodliny, které směřují dozadu jedním směrem. Ježek východní má bodliny nepravidelně pruhované nebo i jednobarevné, které rostou všesměrně a neuspořádaně. Na Říčansku je častější ježek západní.
Poté, co se ježci na jaře probudí, musí se vykrmit. Žerou hlavně slimáky, žížaly, brouky a další hmyz včetně jeho larev. Občas nepohrdnou drobným obratlovcem, třeba žábou. Ježci špatně vidí. Během noci hledají potravu skvěle vyvinutým čichem a jsou při tom docela hluční – hlasitě funí a dupou.
V červnu rodí samice v hnízdě holá mláďata. První malé bodliny vystupují z kůže až po několika hodinách. Do dvou dnů je pak nahradí nové pevnější bodliny. Ježčata chodí s matkou dva měsíce. V prvním roce života zahyne až 70 % mladých ježků, a to hlavně během zimy nebo pod koly aut.
Během noci nachodí ježci kolem 1 km. V posledních letech, kvůli novým bytelným plotům, je pro ježky stále obtížnější volně procházet zahradami. Možností, jak to změnit, je do plotů zabudovat malé přízemní průchody.
Ježci přečkávají zimu ve stavu hibernace. Na chráněném místě v křoví, pod hromadou dřeva apod. si staví hnízdo z listí vystlané trávou. Ke spánku se ukládají podle počasí, obvykle koncem října a v listopadu. Když usnou, jejich teplota klesne k 5 °C. Až do jara si musí vystačit s energií ze svých tukových zásob.
Pro úspěšné přezimování potřebuje mít ježek v listopadu hmotnost minimálně 600 gramů. Často se ale na podzim zachraňují jedinci, kteří naši pomoc nepotřebují. Větší zdravé ježky nechte na místě!
Ježka můžete dokrmit také u vás doma, což je pro přeplněné útulky velká pomoc. Zvířeti se ale musí poskytnout vhodné podmínky a strava.
Jak na to? Ježkovi připravíme domek na spaní (30 x 30 cm) vystlaný senem, slámou nebo natrhaným papírem. Musí mít také dostatečně velký výběh. Malí ježkové vážící pod 300 g mají rádi teplotu kolem 18 – 20 °C, větší vyhledávají chlad – 13 – 15°C. Do misky dáváme kočičí granule nebo konzervu, vařené kuřecí krky, vařené drůbeží nebo hovězí maso, jako přílohu vařenou rýži nebo ovesné vločky. Nesmíme zapomenout na vodu. Po dostatečném vykrmení se ježek zazimuje, je potřeba teplota kolem 5°C a klid. U domečku necháme pro jistotu vodu a kousek trvanlivé potravy.
Ježci se ze zimního spánku budí během března a dubna. Ztratí až 20% své hmotnosti, je potřeba je před vypuštěním do volné přírody opět dokrmit. Pokud je to možné, vypouštíme ježka navečer tam, kde jsme ho nalezli. Vhodným místem jsou také sady, křovinatý terén nebo listnaté či smíšené lesy.
Jakub Halaš
