Představujeme vám sbírku preparovaných housenek, která je součástí entomologické sbírky shromážděné v říčanském muzeu Janem Petříčkem a Janem Tichým, o němž se více dozvíte také v tomto čísle. Usmrcovat a napichovat motýly a housenky na špendlík většině lidí, včetně entomologů, dnes připadá bizarní. Ale v 50. letech to byl standardní postup, jak přesně zdokumentovat, co se v dané oblasti vyskytuje. V té době létaly baboček, okáčů nebo modrásků stovky a tisíce, takže odchyt jednoho exempláře pro sbírky nebyl považován za něco nepřípustného.
Jan Petříček a Jan Tichý se svými spolupracovníky, mezi které patřili také kluci a teenageři z radošovické školy nebo z gymnázia, systematicky mapovali přírodu na Říčansku. Díky tomu máme dnes velmi přesnou představu o bohatství a diverzitě motýlů, vážek, brouků nebo rostlin. A můžeme také říct, o kolik z nich jsme už přišli. Více se můžete dozvědět na právě probíhající výstavě.
Pro sbírku se chytali dospělí motýli a také se sbíraly housenky. Ve vzdušných síťkách (tzv. housenících) nadšení amatérští entomologové vykrmovali housenky a netrpělivě očekávali kuklení a vylíhnutí motýla. Motýli a můry žijí několik dní až týdnů, vzácněji měsíců. Tito sběratelé je zřejmě brzy usmrtili, aby mohli vypreparovat dokonalý exemplář.
Z housenek vás pravděpodobně zaujme kontrastně zbarvená housenka lišaje pryšcového. Podobně jako housenky ostatních lišajů má výrazný trn, který jí slouží k zastrašování nepřátel. Svým zbarvením dává najevo, že má v sobě nashromážděný jed z listů pryšce, kterým se celý život krmila. Tuto housenku bylo podle zaznamenaných vzpomínek Jana Křečka možné najít na náspu železniční trati u mostu 5. května. Pryšec chvojka tam dodnes poměrně hojně roste. Jan Křeček je dnes světově uznávaným entomologem, který působil v pralesích Jižní a Střední Ameriky a na floridské univerzitě. Jeho vzpomínky na dětství v Říčanech a záznamy nahrávek s dalšími desítkami pamětníků jsou součástí výstavy.
I my na výstavě v Muzeu Říčany čekáme na vylíhnutí motýlů. Nasbírali jsme se s dětmi housenky babočky kopřivové, které jsou zatím poměrně hojné. V přírodě ale trpí velkým množstvím parazitů. Pokud se nám je podaří odchovat, hodláme je v červenci vypustit ven do přírody. Můžete se k nám přidat a pokusit se doma vykrmit housenky baboček, které najdete na osluněných porostech kopřiv.
Jak na to zjistíte na www.muzeumricany.cz.
Kateřina Čiháková
