prostor pro moderní vzdělávání

Hanuš Špolc, říčanský spisovatel a drážní inspektor

Železniční doprava zcela změnila životy lidí kdekoliv, kde byla zavedena. Nejenže umožnila rychlou přepravu zboží i osob, ale rovněž výrazně změnila ráz krajiny. Jednou z osob, které železnice a lidé kolem ní fascinovali, byl i Hanuš Špolc, spisovatel a inspektor Československých státních drah.

Hanuš Špolc se narodil 23. 6. 1887 na Královských Vinohradech, který byly tehdy samostatným městem. Svůj život strávil v Praze, Úvalech a posléze v Říčanech, kde se objevuje již ve 20. letech 20. století. Mnohé ze svých knih vydal vlastním nákladem, své nakladatelství nazval „Svépomocná knihovna H. Špolce“. Jako spisovatel používal rovněž různé pseudonymy, jako například Emil Týn, Š. C. Pol, Š.P. Clo, Jan Herold, Emil Herold nebo Jaroš H. Špolc. Co se týče jeho literárního díla, většinou se jedná o spíše odpočinkovou literaturu a humoristické povídky, zachycující život přednostů stanic a dalších drážních zaměstnanců. V jeho textech se ovšem objevují i motivy milostné. Ke známějším románům patří „Strojvůdce Livora. Román smutného manželství“, „Slečna úřednice. Románek“, „Bobeček“, „Pod vrchem Vítkovem“ nebo „Pán od dráhy. Románek“. Dále je autorem povídkového cyklu „Pasažéři a konduktéři“.

Velkou zálibou Hanuše Špolce bylo i cestování do ciziny společně s manželkou Josefou, o čemž svědčí jeho dochovaný pas, plný celních razítek. Svou cestovatelskou vášeň dokázal propojit se svými spisovatelskými zájmy, a stal se tak autorem či spoluautorem několika konverzačních příruček, například „Cestovní srbochorvatština se slovníčkem: Čechoslovák v Jugoslávii“ o obdobně koncipovaných a pojmenovaných příruček o němčině, francouzštině a italštině (poslední jmenovaná ovšem zůstala pouze v rukopise). Byl členem mnoha organizací, například Syndikátu československých spisovatelů, Spolku československých knihkupců a nakladatelů nebo Dělnické tělocvičné jednoty.

Zemřel 14. srpna 1957. Špolcova druhá manželka Božena pak darovala jeho pozůstalost říčanskému muzeu, kde se nachází dodnes. Jedná se především o rukopisy jeho knih, povídek a divadelních her, z nichž některé ani nebyly publikovány.

Zdroje: Archiv Muzea Říčany, fond Špolc Hanuš, spisovatel; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, Praha 1973.

Jan Boukal, Muzeum Říčany