Fajáns je označení pro jemnou keramiku, která svým vzhledem připomíná porcelán. Je totiž opatřena bílou glazurou a bývá bohatě malovaná, především rostlinnými motivy. Od počátku 19. století byla fajáns nahrazována porcelánem a kameninou. Pojmenování fajáns pochází snad od italského města Faenza, užívá se však i označení majolika, odvozené od názvu ostrova Mallorca. V našich zemích, konkrétně na Moravě, proslula nejvíc tzv. habánská fajáns, kterou v 16. a 17. století vytvářeli na Moravu uprchlí stoupenci novokřtěnectví. Ti věřili, že člověk by měl projít křtem až ve chvíli, kdy bude schopen pochopit svou víru a ne hned po narození, za což byli pronásledováni. Pojmenování habáni pochází od výrazu „haushaben“, jímž označovali své uzavřené domácí komunity.
Ve sbírce říčanského muzea se nachází několik napodobenin talířů ve stylu habánské fajáns z počátku 20. století a jeden džbán (na snímku). Ten je ovšem staršího data, může pocházet ještě z 18. století. Džbán je opatřen ornamentální výzdobou s geometrickými tvary a květy. Uprostřed je široký pás s dalšími rostlinnými motivy, dvěma lvy a dvěma jeleny. Ve středu širokého pásu je vyobrazeno nářadí, konkrétně pila, hoblík, sekera a dřevěné kolo.
Jan Boukal
