Romčo, ty jsi naše nejmladší lektorka, v muzeu pracuješ teprve druhým rokem. Je něco, co tě na lektorské práci překvapilo, co jsi nečekala?

Rozhodně pestrost! Jednou hledáme v lese okousané šišky a zjišťujeme, kdo si na nich pochutnal. Jindy lovíme potvůrky v potoce nebo pátráme po pokladu v jeskyni. Vyrábíme bublifuk i trénujeme rytířské souboje. Někdy na výstavu maluji na kámen larvu komára, motám vážku z drátu nebo peču makovec na vernisáž. Překvapilo mě, jak silně děti programy prožívají – a jak moc mě baví hledat cesty, jak jim ten zážitek udělat co nejlepší.

Máš dvě malé děti, do Říčan jste se přestěhovali poměrně nedávno – proč zrovna Říčany?

Pocházím z Lokte, kde se uprostřed lesů nad meandrem řeky Ohře tyčí středověký hrad. Říčany mi ho připomínají – příroda, historie, klid, a přitom život kolem. Rádi tu vyrážíme na výlety, pěšky i na kole.

Je červen, prázdniny se blíží a s nimi i naše jednodenní příměstské tábory. Letos máš na starosti Den v pravěku. Co s tebou děti všechno zažijí?

Vyzkoušíme si něco z toho, co uměli pravěcí lidé – třeba postavit přístřešek nebo vykřesat jiskru pomocí pazourku. Vytvoříme amulet proti zlým silám i hudební nástroj z toho, co najdeme kolem sebe. A pokud to půjde, budeme venku!

Adéla Venerová