Historie mnoha spolků a organizací v našem městě už je prozkoumána důkladně a často o nich čtete také na stránkách městského věstníku. Na některé, také významné se pozapomnělo. Patřila mezi ně i Dělnická tělocvičná (později tělovýchovná) jednota, DTJ.
Někdy se říká, že politika a sport by se měly striktně oddělovat, ale historie této průpovídce za pravdu moc nedává. Dělnické jednoty nejprve vznikaly jako organizace přidružené k Sokolu. Vedli je sociálnědemokratičtí vedoucí, kteří se zaměřovali zejména na práci s dělnickou mládeží. K oddělení DTJ od Sokola došlo na národní úrovni už v roce 1897. Svou roli v tom sehrála nejvyšší státní politika. Toho roku se konaly první volby do říšské rady, kterých se mohli zúčastnit i dělníci a chudí rolníci. To přineslo zisk pěti poslaneckých mandátů pro tehdejší Českoslovanskou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Její poslanci hned při první příležitosti vystoupili proti nacionálně orientované politice tradičních liberálních v čele s Národní stranou svobodomyslnou, tzv. mladočechy.
Socialisticky orientovaní poslanci totiž kladli důraz na internacionalismus a politicky důležitější pro ně byla třídní příslušnost než národnost. Tento vývoj vedl k roztříštění české politické scény. A projevilo se to mimo jiné i ve sportu. Sociálnědemokratičtí sokolové opustili svou mateřskou organizaci a založili Dělnickou tělocvičnou jednotu, ve které chtěli kromě sportu pěstovat také politickou výchovu orientující se na demokratický socialismus. Na rozdíl od Sokola se členy DTJ stávali mnohdy i příslušníci dalších národů, zatímco Sokol zůstával nacionálně segregovaný. Obecně tak „détéjéčka“ sdružovala dělnickou mládež, Sokol (v našem městě založený v roce 1896) se pak čím dál tím více orientoval spíše konzervativně a národně. Dělnické tělocvičné jednoty organizovaly také dělnické olympiády, které byly jakýmsi protipólem sokolských sletů. Ta nejvýznamnější se konala na Strahově v roce 1921. Jednalo se o natolik úspěšnou akci, že na ni navázala Socialistická internacionála dělnického sportu, která pak pořádala i mezinárodní dělnické olympiády mezi léty 1925 až 1937. Pravidelně se jich účastnili čeští sportovci a sportovkyně a v roce se 1937 se dokonce vrátila do Československa. Zimní sporty tehdy přivítaly Janské Lázně. Dělnických olympiád se mohli účastnit nejen profesionální sportovci vyslaní svými domovskými jednotami, ale také nejširší okruhy příznivců sportu z řad amatérské veřejnosti. Leckdy tak v jednotlivých disciplínách startovaly stovky i tisíce po sportovních zážitcích lačnících dělníků.
Místní Dělnická tělocvičná jednota vznikla v roce 1918 a její součástí byly kromě sportovních oddílů také oddíly dramatiky a loutkoherectví. Jednota se stala dalším dílkem bohaté kulturní mozaiky Říčan, na jejích akcích byly vítáni lidé všech tříd i všechny národnosti. Cvičiště měla u nádraží; za klubovnu jim pak sloužil vyřazený železniční vagon samotného císaře Františka Josefa I. Pod křídly DTJ se také v Říčanech začalo hrát ragby. Ragbyový klub DTJ Říčany vznikl v srpnu 1944. Od té doby se těší vzrůstající popularitě a dosahuje nejvyšších met, mj. devíti mistrovských republikových titulů. Také na datu vzniku místního ragby lze doložit, že DTJ mohla působit i přes svůj socialistický charakter za nacistické okupace, zatímco Sokol přežíval pouze v odboji a ilegalitě.
V roce 1947 si členové DTJ svépomocí vystavěli novou klubovnu pod školou na náměstí, v níž poté provozovali loutkoherecké divadlo. Zahajovací představení se odehrálo 29. února 1948. Většině lidí se tehdy, jen pár dní po komunistickém převratu, patrně honily hlavou zcela jiné myšlenky. Je kuriózní, že tzv. Vítězný únor 1948 se místní DTJ stal osudným. V říjnu 1949 byla DTJ v rámci poúnorové konsolidace společenských organizací včleněna zpět pod Sokol, který se postupně podařilo komunistické straně ovládnout a včlenit pod křídla státem organizované a kontrolované tělovýchovy.
Politické štěpení se ale nevyhnulo ani DTJ. V Říčanech poté, co ze sociální demokracie vystoupili v roce 1921 radikálové, aby založili komunistickou stranu, vznikla další tělocvičná organizace – Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ). Tato komunistická sportovní organizace v Říčanech založila fotbalový Sportovní klub Rudá hvězda, který se v roce 1927 sloučil s SK Meteor.
V roce 1924 zde vznikla odnož katolické tělovýchovné jednoty Orel. Místní spolek v Říčanech provozoval sportovní, dramatickou i pěveckou činnost a provozoval také vlastní knihovnu. O jeho činnosti se nám ale bohužel nedochovaly prakticky žádné záznamy.
Radek Holodňák
