prostor pro moderní vzdělávání

Antonín Švehla – hostivařský sedlák v čele republikové vlády

ÚvodPíšeme pro vásAntonín Švehla – hostivařský sedlák v čele republikové vlády

Antonín Švehla. Hostivařský sedlák v čele republikové vlády

„Vládnout neznamená utiskovat, nýbrž poctivě a spravedlivě řídit. Náš sedlák je od přírody nadán řídit. On musí řídit a spravovat své hospodářství ať je zle nebo dobře. On neutíká od svého pole, a proto já nesmím utíkat od vlády. Sedlák zaseje svá pole stejně, i když ví, že budou padat kroupy.“ A. Švehla

Antonín Švehla je všeobecně známou postavou období první republiky. Rodina Švehlova pocházela z Hostivaře, jeho otec Antonín Švehla starší byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců, matka Marie pocházela z Lipan u Říčan, kam později Švehla zajížděl za prarodiči. Antonín se narodil 15. dubna 1873 v Hostivaři. Po ukončení studií se začal připravovat na převzetí rodinného statku, učil se veškerým zemědělským pracím a s povozem jezdíval prodávat mléko a chléb po vsích v okolí Říčan i v Praze. V roce 1893 spoluzakládal Sokol v Hostivaři a o dva roky později se stal jedním z iniciátorů vzniku Sokola v Říčanech. Ten byl pak založen na počátku roku 1896. Kromě sokolských sportovních aktivit náleželo mezi Švehlovy zájmy ochotnické divadlo a hra na housle. V roce 1899 se oženil a s manželkou Bohumilou měli syna Antonína a dceru Helenu. Velký zlom v jeho životě představoval i rok 1900. Tehdy mu zemřel otec, po němž zdědil statek. Současně zahájil politickou kariéru, tehdy poprvé vystoupil na rolnickém sjezdu v Praze. Od té doby se aktivně účastnil rozličných politických akcí na území vinohradského a říčanského okresu.

vehlovým zájmem byl i tisk, redigoval Obranu zemědělců a jeho zásluhou byl založen deník Venkov, agrárnické listy Cep nebo obrázkový časopis Rozkvět. Později založil vlastní zemědělskou tiskárnu. Aktivně se účastnil bojů drobnějších zemědělců proti zemědělským kartelům, zvláště v oblasti pěstování řepy. Byli to právě říčanští řepaři, kteří podnítili širokou veřejnost k tomu, aby Švehla zastupoval říčanský okres v rakouském parlamentu. Stalo se tak roku 1908. V následujícím roce postoupil do čela Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, jejíž členové se označovali jako tzv. agrárníci. Švehla se v parlamentu snažil prosazovat práva Čechů a především českých rolníků, což se mu většinou dařilo a získal si tak velikou popularitu. Ne všechny ze Švehlových plánů byly realizovány, příkladem budiž jeho návrh na stavbu železnice mezi Říčany a Kostelcem nad Černými Lesy.
Za první světové války se stal Švehla aktivním představitelem protirakouského odboje, ovšem na rozdíl od Kramáře či Rašína neskončil ve vězení. Spoluzaložil organizaci České srdce, která pomáhala strádajícím dětem. Ty mohly být umísťovány do zemědělských rodin, které se o ně staraly, což se dělo i na Říčansku. Za války byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku Českého zemědělského (dnes Národního zemědělského) muzea, které skutečně vzniklo v září 1918. Dne 28. října 1918 byl Švehla v Praze, kde jako člen Národního výboru (v jehož čele stál) byl jedním z mužů, kteří vyhlásili samostatný stát Čechů a Slováků. V československé vládě začínal jako ministr vnitra – byl jím hned třikrát po sobě v letech 1918–1920. Následující dva roky začleňoval do své politické strany Slováky. V obdobích 1922–1925, 1925–1926 a 1926–1929 byl ministerským předsedou československé vlády (od března do října 1926 jej dočasně nahradil Jan Černý). V roce 1927 se dokonce uvažovalo, že by se mohl stát československým prezidentem. Švehla ovšem prosazoval opětovnou kandidaturu T. G. Masaryka. Přestože po svém vstupu do světa vysoké politiky první republiky již tak často Říčansko nenavštěvoval, příležitostně se sem vracel. Navštěvoval kupříkladu prezidenta Masaryka na jeho zámku v Kolodějích a známou se stala jeho účast na slavnosti staročeských májí ve Strančicích roku 1925, kde se potkal se starými známými, třeba s Václavem Kamlerem, s nímž spoluzakládal Sokol v Říčanech i v Hostivaři.

Antonín Švehla ve své pracovně - Foto: Z archivu Muzea Říčany
Volební plakát A. Švehly ze sbírek Muzea Říčany - Foto: Z archivu Muzea Říčany
Socha Antonína Švehly na říčanském náměstí - Foto: Z archivu Muzea Říčany

Politický život opustil v roce 1929 kvůli nemoci srdce, která se mu stala osudnou. V jejím důsledku 12. prosince 1933 zemřel a jeho pohřbu v Hostivaři se zúčastnilo i mnoho obyvatel Říčan, především sokolové a členové Selské jízdy. Říčanští nezapomněli na to, co vše pro ně Švehla vykonal, a proto mu nechali vytvořit sochu od Aloise Bučánka. Její slavnostní odhalení se odehrálo 4. října 1936. Za druhé světové války byla socha ukryta ve sběrně kovů na Maninách, a přestože byla roku 1946 znovu vztyčena, po nástupu komunistů k moci byla opět stržena. Mladí agrárníci ji pak ukryli do studny v Lipanech, kde přečkala dobu nesvobody. „Říčanský Švehla“ byl znovuodhalen roku 1990, tentokrát již ne na původním místě (před starou radnicí), ale v parku, který nese Švehlovo jméno. Kult Švehlovy osobnosti byl v Říčanech v minulosti velmi silný, o čemž svědčí i to, že říčanské muzeum shromažďovalo památky s ním spjaté. Máme tedy zachovány volební plakáty, novinové články, kopie jeho dopisů, fotografie a busty.

Jan Boukal, Muzeum Říčany