prostor pro moderní vzdělávání

Aeroklub Říčany

ÚvodPíšeme pro vásAeroklub Říčany

Aeroklub Říčany

Říčanská odbočka Českého národního aeroklubu byla založena krátce po druhé světové válce. I když éra Aeroklubu trvala krátce, patří mezi výrazné kapitoly tohoto města. Připomeňme si další osobnosti spjaté s jeho činností.

Bratři Jiří a Přemysl Léblovi působili v Říčanech jako instruktoři bezmotorového létání. Přemysl ve vojenské  prezenční službě létal jako palubní střelec-radista na proudovém bombardovacím letounu Iljušin Il-28.

Arnošt Marek (1922–?), rodák z Pyšel, po základním leteckém výcviku absolvoval jednoroční leteckou školu v Popradu. Poté působil jako vedoucí dispečer Dobrovolného svazu lidového letectví (nástupce ČNA) a na Oddělení letecké přípravy a parašutistického sportu ÚV Svazu pro spolupráci s armádou, který převzal do své působnosti letecké sporty. Od počátku šedesátých let pracoval na Státní letecké inspekci, jejímž byl později ředitelem.

Ing. et Ing. František Koreš (1931–2000) působil v AKŘ jako instruktor bezmotorového létání. Nastoupil do pilotní přípravky, kterou ze zdravotních důvodů nedokončil. Byl dobrým znalcem letectví, část jeho obsáhlé knihovny získal Zdeněk Brunclík pro Modelářský klub Toužim. František vedle stavebního inženýrství vystudoval v roce 1974 na Vysoké škole dopravní v Žilině obor provoz a ekonomika letecké dopravy, jehož součástí bylo získání průkazu soukromého pilota letounu. To bylo v průběhu studia zrušeno, a tak padl jeho druhý pokus o možnost létat. Byl mým dlouholetým přítelem, který mně předával množství informací.

Jeho zásluhou jsme navštívili Františka Fajtla, jehož knihu Sestřelen – s dedikací: „Panu Mir. Vrabcovi srdečně Fajtl, Praha 13. XII. 82“ – opatruji spolu s dalšími ve své knihovně.

Školní kluzák připraven ke vzletu navijákem (z archivu O. Schreibera).

Oldřich Schreiber (1932) absolvoval v ČNA Říčany výcvik v bezmotorovém létání. V letech 1953–1956 ve vojenské prezenční službě létal jako palubní střelec-radista na proudovém bombardovacím letounu Iljušin Il-28. Pro tento článek poskytl řadu fotografií a informací.

PhDr. J. F. Šára (19352012) začal s modelařením a létáním v Říčanech. Letectví se stalo jeho celoživotním údělem. Sportovně létal s motorovými letadly, ale především od poloviny padesátých let 20. století se věnoval letecké publicistice. Začínal v časopisu Křídla vlasti, později Letectví + kosmonautika. Byl řadu let zástupcem šéfredaktora. Redakční kolegové o něm napsali: „Byl svědkem československé letecké slávy a zasloužil se o její obecné uznání. Honza osvědčil svou tvůrčí schopnost a vysoké pracovní nasazení při uvádění leteckých dnů na televizní obrazovky. Jeho poctivost v práci a dobrota srdce se zrcadlila v jeho poměru k rodině a k lidem v jeho okolí. Pro každého kolem sebe měl vždy dobré slovo. Dobro nemusí být vždy opláceno dobrem a štěstím.“ Jeho činnost byla v roce 1980 oceněna Čestným pilotním odznakem AČSSR a v roce 1996 Diplomem Paula Tissandiera, který uděluje Mezinárodní letecká federace (FAI).

Karel Kozák (1935) létal jako pilot a instruktor bezmotorových letadel, pilot motorových kluzáků a ultralehkých letadel. Leteckou činnost započal v roce 1951 a pro stálé potěšení létá dosud, tedy plných 69 let! Jako mnoho jiných „aeroklubáků“ pracoval v letectví – od roku 1958 až do důchodu byl zaměstnancem Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze. Jeho vzpomínky najdete v elektronické verzi článku.

Autor o sobě

V roce 1952 jsem se jako student kvinty říčanského gymnázia přihlásil se spolužákem Františkem Dušátkem do kurzu bezmotorového létání, který organizoval Dobrovolný svaz lidového letectví Říčany, následnická organizace Českého národního aeroklubu. Teoretické školení jsme absolvovali pod vedením instruktora Františka Koreše. Týdenní základní výcvik na školní dvousedadlovce LF-109 Pionýr proběhl na podzim 1953 na letišti Český Brod pod vedením říčanského instruktora Jiřího Lébla. (V poválečných letech byl předsedou tamního ČNA Jaromír Klenka, ředitel našeho gymnázia).

Na jaře 1954 jsem přestoupil do Aeroklubu Benešov, letiště Nesvačily. V roce 1955 jsem složil zkoušky pilota kluzáků a instruktora bezmotorového létání. V roce 1959 při prověřovací akci jsem byl z létání vyloučen pro přečin ministrování v římskokatolickém kostele v době docházky do tehdejší osmileté střední školy. K létání jsem vrátil v roce 1963 a v témže roce ho také ukončil. Nový návrat v roce 1987 byl delší, s létáním jsem skončil v roce 2003, 49 let a 8 měsíců po prvním letu.

Miroslav Vrabec

Článek byl napsán na základě vzpomínek Zdeňka Brunclíka, Karla Kozáka a Oldřicha Schreibera, kteří v popisované době byli velmi mladí. Jako zdroj informací posloužily také texty v časopise Rozlet, vzpomínky a fotografie uveřejněné v dřívějších ročnících Říčanského kurýru a Čerčanského zpravodaje a kniha Dalibora Hofty Neobyčejní občané Říčan. Pokus o využití archivních materiálů byl zatím neúspěšný. Rozšířenou verzi dvoudílného článku přináší www.kuryr-ricany.cz.