Vřesovec

Vřes s vřesovcem jsou příbuzné a z dálky velmi podobné dřeviny. Vřesovce na Říčansku potkáváme hojně, ale jen v zahradách. V okolní přírodě nerostou.
Vřesovce se vyskytují hlavně v jižní Africe, několik druhů roste také v Evropě. Celkem je známo přes 800 druhů vřesovců.

U nás roste vřesovec pleťový (Erica carnea). Roztroušeně se vyskytuje v západních a jižních Čechách a na jihozápadní Moravě, kde ho můžeme najít v suchých borových lesích. Celkově obývá oblast od středního Německa přes Alpy po Balkán. Vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix) je u nás původní zřejmě jen na Malé jizerské louce, na Šumavě je asi zplanělý.

Vřesovec pleťový je stálezelený keřík o výšce do 40 cm. Jeho větévky mají světle hnědou kůru. Lístky jsou oproti malým lístkům vřesu zřetelné asi 6 mm dlouhé, jehlicovité. Vyrůstají obvykle v přeslenu, 4 z jednoho místa kolem větévky.

Baňkovité květy vykvétají v březnu a dubnu v bohatých jednostranných hroznech na horních částech větévek. Za teplejších zim mohou vykvést i dříve. Zjara jsou květy oblíbenou pastvou pro včely. Barva přechází od růžové po červenou, vzácně bývá bílá. Plodem je válcovitá tobolka, která ukrývá malá vejcovitá semena.

V říčanských zahradách je vysazován jak přírodní druh, tak nejrůznější kultivary a kříženci vřesovců. Mísením evropských a afrických druhů vznikly i formy kvetoucí během celého roku.

Dříve se listy vřesovce pleťového dávaly do piva místo chmele. Z kořenů středomořského vřesovce stromovitého (Erica Arborea), se vyrábějí proslulé dýmky bruyère.

Jakub Halaš