Trojdílnou sérii vyprávění o rodině Brunclíkově zakončíme příběhem staršího syna Václava Brunclíka. Předčasně zemřelý Luděk byl nadaný všestranný sportovec.
Jako dorostenec v době protektorátu úspěšně závodil za Dělnickou tělovýchovnou jednotu Říčany. Byla to jediná nacisty povolená organizace. V atletickém oddíle DTJ Říčany byli další úspěšní atleti: Houfek, Schejbal, Denemark, Špitálník nebo Paulů.
Po osvobození reprezentoval pražský oddíl PRAGA a na vojně atletický oddíl v Prostějově. Po jeho smrti pořádal atletický oddíl Prostějov závody „Memoriál Luďka Brunclíka“. Byl také výborný lyžař a cyklista. V Říčanech vyhrával běh „Kolem Marvánku“ nebo jezdil cyklistický okruh „Kolem náměstí“. Luďkovy sportovní trofeje věnuje jeho mladší bratr pplk. letectva Zdeněk Brunclík Muzeu Říčany.
Luděk Brunclík byl aktivní i v ochotnickém divadle. Se souborem DTJ v říčanském sále U Labutě vystupoval v úspěšném nastudování hry Krysař. Luděk hrál četníka, Krysařem byl Karel Hazafy ml.
Vyučil se strojním zámečníkem v Praze-Hostivaři u firmy Volman. Společně s dalšími zaměstnanci se v květnu 1945 zúčastnil bojů v Pražském povstání. Po osvobození byl krátkou dobu u Sboru národní bezpečnosti.
V poválečné době navazovali mnozí mladí muži na předválečnou vlnu nadšení pro létání – ve společnosti stále rezonovala akce 1000 pilotů republice Masarykovy letecké ligy a Aeroklubu republiky Československé, fungovaly letecké vzory Novák, Široký, Hubáček, Malkovský… Luděk se v roce 1945 přihlásil do vojenského pilotního učiliště. Byl přijat a v lednu 1946 nastoupil do letecké přípravné školy ve Šternberku na Moravě. Po absolvování leteckého výcviku na jaře 1948 a dalšího kurzu pro učitele létání působil jako učitel létání ve Vojenské letecké akademii v Hradci Králové. Při cvičném letu s letounem Avia C-2B1.590 A-200 (licenčně vyráběný německý letoun Arado Ar 96B) spolu se svým žákem, rotmistrem Václavem Čížkem, při náhlém zhoršení počasí smrtelně havarovali. Bylo to 22. října 1948 u obce Rokytnice v Orlických horách.
Luděk Brunclík se tak stal jednou z mnohých obětí poválečného létání s letouny nedostatečně přístrojově vybavenými pro lety za zhoršených povětrnostních podmínek. Místo havárie navštívila Luďkova maminka s mladším synem Zdeňkem, nalezená část havarovaného letounu je v rodinném archivu.
Miroslav Vrabec
