V ornitologických atlasech můžete najít přepis ptačího zpěvu, ale dnes jsou vám pro rozeznávání ptačích hlasů k dispozici nejrůznější aplikace jako Atlas ptáčkaře, BirdID apod.
Jednotvárným „cilp calp“ se ozývá budníček menší, „tuíh tuíh“ hvízdá brhlík, „vidím vidím“ volá sýkora koňadra a „to nám to sluníčko pěkně svítííí“ prozpěvuje pěnkava obecná.
Připomíná vám jeho hlas tikání hodin? Podle zpěvu se mu říká v němčině Zilpzalp, ale české jméno získal podle hnízda, které má tvar kulovité „boudičky“ a bývá umístěno při zemi v hustých keřích. Liší se tak od hnízd pěnkavovitých ptáků (zvonek, pěnkava, hýl), kteří si staví miskovitá hnízda v rozsochách větví. Budníčka menšího vyfotil Roman Kus.
Hnízdo sýkor a brhlíků bývá ukryté v dutinách nebo budkách. Bezpečně poznáte hnízdo drozda zpěvného, který si ho vymazává hlínou a klade do něj svá modrá vajíčka.
Postavte hnízdo.
Zahrajte si na lesního ptáka, který právě staví hnízdo, a na kukačku. Použijte suchou trávu, kořínky, větvičky nebo bláto. Jedno ptačí doporučení: suchý materiál bude ohebnější, když ho namočíte ve vodě. Svoje hnízdo vhodně zamaskujte lišejníkem a ukryjte v hustých větvích. Další člen rodiny, který se při schovávání hnízda nedíval, si může zahrát na kukačku. Vezme si „vajíčko“ (oblázek nebo žalud) a pokusí se vaše hnízdo objevit. Můžete mu radit (přihořívá – hoří), nebo ho naopak od hnízda odlákat.
Stránka je součástí Jarní stezky podél Rokytky.
