Tři dny před Vánocemi, v pondělí 21. prosince 2020, nás čeká velice vzácná astronomická podívaná. Dvě největší planety Sluneční soustavy, Jupiter a Saturn, se k sobě na obloze velice těsně přiblíží. Je to přiblížení pouze zdánlivé, dané pohledem ze Země, fyzicky budou obě planety od sebe značně daleko. Tento jev se nazývá konjunkce a takto těsné přiblížení Jupiteru a Saturnu bylo naposledy pozorováno v červenci roku 1623. Znovu se podobného pohledu dočkají naši potomci 15. března 2080.
Kam se dívat?
Lidé jsou často překvapeni, že ne všechny svítící body na noční obloze jsou hvězdy. Skrývají se mezi nimi i planety naší Sluneční soustavy, které jsou pozorovatelné i pouhým okem bez dalekohledu. Některé běžně (Venuše, Jupiter, Saturn, Mars), některé vzácněji (Merkur). Na ty ostatní už potřebujete dalekohled. Večer 21. 12. se dívejte na jihozápadní obzor, a to hned po setmění (cca 16.30 – 17.30 hod.), uvidíte tam dva plynné obry svítící těsně u sebe.
Betlémská hvězda?
Mnoho astronomů se domnívá, že konjunkce planet dala v minulosti základ pověsti o betlémské hvězdě. Existují i teorie, které hovoří o kometě, výbuchu supernovy a dalších úkazech, ale z hlediska dosud dostupných podkladů je těsné přiblížení dvou jasných těles Sluneční soustavy tím nejpravděpodobnějším vysvětlením. Prvním, kdo tuto myšlenku vyslovil, byl Johannes Kepler, známý německý astronom a matematik na dvoře císaře Rudolfa II. Jednoho večera v říjnu roku 1604 ho při cestě z jeho domu u Karlova mostu na Hrad zaujaly těsně vedle sebe zářící planety Jupiter a Saturn a myšlenka na betlémskou hvězdu byla na světě.
Betlémská hvězda je často chápána jako symbol světla, které vítězí nad temnotou a nicotou. Tak si přejme, ať nám letošní předvánoční konjunkce Jupitera se Saturnem přinese toho světla co nejvíce.
Jana Švandová
