prostor pro moderní vzdělávání

Naše principy vzdělávání

To se nám povedlo
ÚvodPro učiteleNaše principy vzdělávání

Naše principy vzdělávání

V centru zájmu naší činnosti je dítě, které podporujeme na jeho cestě životem. Rozvíjíme v dětech sebedůvěru a dovednosti pro chápání udržitelnosti procesů svého žití a živé planety. Vycházíme z poznatků uznávaných aktuálních vzdělávacích trendů i politiky světových autorit.

Osm principů:

hrdina-01

Proč bych se tyhle metody měl učit?
K čemu mi budou?
A k čemu budou mým žákům?

1) Dáváme dětem prostor pro aktivní učení.

Chci diskutovat, klást otázky, zkoušet něco nového, objevovat, tvořit, sáhnout si a přijít tomu na kloub.

  • Děti mají prostor klást otázky, přicházet s vlastními tématy, navrhovat postupy řešení, diskutovat a vyjadřovat svůj postoj, podílet se na hodnocení včetně formulace kritérií.
  • Děti pracují s textem, s obrazovými materiály i s autentickými objekty – přírodninami a historickými předměty.
  • Pracují samostatně i ve skupině.
  • Děti se učí prostřednictvím zážitku, zkouší si různé věci na vlastní kůži a pracují vlastníma rukama.
  • Rozvíjíme u dětí tvořivost, kterou mohou uplatňovat například při navrhování experimentů, řešení problémů nebo rukodělné tvorbě.

2) Zážitek je reflektován a je motivací k dalšímu učení.

Chci prožít emoce, pochopit proč, vyjádřit svůj názor, mít své místo a bavit se.

  • Pro reflexi zážitku je ponechán dostatečný prostor (pravidlo 20/60/20).
  • Reflexe probíhá různými formami – výtvarně, volným psaním, záznamem do portfolia.
  • Prostřednictvím reflexe zážitku děti formulují otázky a upevňují nové poznatky a zkušenosti.
  • Dáváme prostor i reflexi emocí a prožitků.

3) Vycházíme ze zkušeností dětí.

Chci být sama sebou, řešit věci, které se mě týkají, a učit se o věcech, které mě zajímají.

  • Program stavíme na předpokládaných znalostech a zkušenostech dětí dané věkové skupiny, které získáváme ve spolupráci s pedagogem. Zkušenosti a představy dětí mapujeme různými způsoby – pojmové mapování se zadanými klíčovými slovy, polootevřené otázky a tvrzení aj.
  • Aktivně pracujeme s místem, kde děti žijí (rodina a okolí). Necháváme děti přinášet svoje předměty nebo písemnosti (rodinná alba, kroniky, vlastnoručně nasbírané přírodniny) a dále s nimi pracujeme.
  • Respektujeme tempo dětí a jejich pohled na věc.

4) Připravujeme prostředí a příležitosti pro různé styly učení.

Mě baví diskutovat. Já ráda kreslím. Nevydržím sedět na místě. 

Nechci mluvit před publikem. A mě baví hledat na internetu.

  • Pro učební styly (vizuální, sluchový, činnostní, logický a společenský) volíme různé výukové aktivity. Využíváme:

    • IT technologie jako programy pro interaktivní tabuli, chytré telefony, tablety s animacemi (vizuální styl)nahrávky rozhovorů, poznávání zvuků (sluchový styl)

    • deskové hry, tvořivé činnosti (činnostní styl)

    • rolové hry a diskuze (společenský styl)

    • myšlenkové mapy, Vennovy diagramy, schémata a tabulky (logický styl)

  • Připravujeme prostředí s různorodými materiály a pomůckami, využíváme venkovní prostředí (zahrady, přírodní stanoviště, ulice, parky), v interiéru pracujeme s přírodninami a autentickými objekty.

Metodické video: Skupinová práce

5) Učením vytváříme u dítěte osobní vztah k místu.

Chodím na kroužek přes náměstí, zkratkou kolem rybníka.

Chci být venku s partou, „felíme“ po okolí.

  • Učíme o místě – jeho přírodě a historii včetně příběhů, tradic, literatury a uměleckých děl inspirovaných místem.
  • Místo jako takové (např. náměstí, nádvoří hradu, okolí rybníků, památné stromy, sochy a další památky) využíváme k výuce o historii či kulturních hodnotách.
  • O přírodě učíme v přírodě na vybraných lokalitách – na loukách, v lese, u vody. Vedeme děti k zájmu o místo a účasti na kulturním a společenském životě, který se k němu váže.
  • Dáváme prostor k diskuzi o stavu a využití místa a jeho možných budoucích úpravách, např. prostřednictvím participativního plánování nebo školních parlamentů.
  • Při řemeslných aktivitách využíváme lokální zdroje, inspirace a přírodní materiály z blízkého okolí.

Metodické video: Místně zakotvené učení

6) Je samozřejmostí, že se chováme ohleduplně k přírodě, lidem a životnímu prostředí a vedeme k tomu děti.

Jsem ráda venku, ale na klimatickou krizi nemám názor, nerozumím tomu. Každý říká něco jiného.

  • Využíváme odpovědně materiály a energie, předcházíme vzniku odpadu, recyklujeme, kompostujeme.
  • Šetrně manipulujeme s živočichy, nerušíme je v jejich prostředí.
  • Přistupujeme s respektem k lidem včetně pamětníků a sousedů a předcházíme konfliktům.
  • Učitel a lektor je dětem přirozeným vzorem v zodpovědném chování k životnímu prostředí.
  • Učíme se v souladu s cíli udržitelného rozvoje.

7) Hra, humor, potěšení z činnosti jsou běžnou součástí učení.

Hustý, jak jsem na to přišel, to se mi fakt povedlo.

Mám z toho radost.

  • Vycházíme z našeho zájmu a činností, které nás baví.
  • Pozitivně hodnotíme a povzbuzujeme děti.
  • Ve výuce cíleně využíváme hru, nadhled, komiksy a scénky.
  • Oceňujeme kreativní a vtipná řešení.
  • Nebojíme se chybovat a podporujeme u dětí zvídavost.
  • Wellbeing dětí je pro nás důležitá podmínka pro učení

Metodické video: Hra a tvořivost

8) Každé dítě při učení zažije úspěch.

Hustý, jak jsem na to přišel, to se mi fakt povedlo.

Mám z toho radost.

  • Aktivity a úkoly mají různé úrovně a jsou přiměřenou výzvou, která každému dítěti umožní zažít úspěch.
  • Kritéria hodnocení popisují kvalitní výkon, který je adekvátní věku a schopnostem dětí.
  • Oceňujeme různé nápady, návrhy i detailní praktická řešení.
  • Při hodnocení společně s dětmi hledáme, co se podařilo.

Metodické video: Učení pro reálný život