Z naší sbírky vybíráme tiskoviny související s uctěním památky poručíka Josefa Koreše. Muzeum Říčany vlastní mj. plakát zvoucí na slavnostní odhalení Korešova památníku v Hřišti u Přibyslavi a kolekci tiskovin souvisejících se vzpomínkovým týdnem, který se v Říčanech konal ku příležitosti pátého výročí Korešova úmrtí. Ve sbírce vyniká melodramatická báseň složená neznámým autorem.
1. H 5644 Plakát
Černomodrobílý plakát Vojenského velitelství v Táboře a ONV v Chotěboři zvoucí na odhalení pamětní desky armádního generálu V. Lužovi a poručíku J. Korešovi v obci Hřiště 6. října 1946. Tisk: Frank Tábor.
2. H 5641 Tiskoviny
Tiskoviny související s představením „Manon Lescaut“ sehraného divadelním spolkem Táčkaři Tyla Říčany „In memoriam Josefa Koreše“ 8. a 9. 10. 1949 „U Labutě“. Přestavení předcházel „Memorial Josefa Koreše – Vzpomínka“ dne 2. 10. 1949.
3. H 5606 Plakát
Programový plakát poutající na akce pořádané v rámci připomínkového týdne „In Memoriam Josefa Koreše“ v roce 1949.
4. H 4041 Báseň
Báseň věnovaná památce J. Koreše s názvem „Vyznání“ z roku 1949.
Pomník, po němž získal jméno přilehlý parčík na území bývalého městského hřbitova, je tradičním místem uctění Korešovy památky. Muzeum Říčany ve své sbírce dokumentuje různé pietní akty od 60. let 20. století.
5. H 16944 Fotografie
Černobílá fotografie zobrazující pohled na pomník Josefa Koreše v dnešním Parku por. Koreše. 80. léta 20. stol.
6. H 16592 Fotografie
Černobílá fotografie zobrazující pohled na v parku zarostlý pomník por. Josefa Koreše. 60. léta 20. stol.
7. H 16474 Fotografie
Černobílá fotografie zobrazující pohled na část starého hřbitova (dnešní Park por. Koreše) s pomníkem por. Koreše vlevo. 1965.
8. H 15271 Fotografie
Černobílé fotografie zobrazující pohledy na slavnostní položení pamětního věnce k pomníku poručíka Koreše v Parku por. Koreše. Cca 1990.
Odkaz hrdinství i odbojářské činnosti poručíka Koreše rezonoval a dodnes rezonuje městem Říčany. Bezprostředně po skončení války mu byla věnována značná pozornost. Mnozí další odbojáři působící na Říčansku se často odkazovali na spojení s Korešem při dokládání své protiokupační činnosti. Korešovu smrt také připomínal tisk, jeho podobenka se objevovala i na veřejných prostranstvích ve městě. Klíčovým dokumentem v objasňování Korešova osudu a jeho smrti byl protokol doktora Lišky, kterého Gestapo přivolalo k ohledání Korešova těla. Tento protokol má Muzeum Říčany v kopii. Zajímavými předměty jsou také dokumenty prokazující, že Korešův otec Antonín, říčanský architekt, odmítl po Květnu 1945 přijmout odškodné 15 000 korun, které raději věnoval do fondu na výstavbu nové školy v Říčanech.
9. H 16988 Fotografie
Černobílá fotografie zobrazující portrétní snímek poprsí Josefa Koreše s kravatou v černém orámování a křížkem v pravém dolním rohu. Kolem snímku bílý lem, dole perem připsáno: „por. Koreš Josef † 2. 10. 1944 v Hřišti u Přibyslavi“. Po roce 1945.
10. H 16986 Výstřižek z novin
Na zažloutlém novinovém papíře výstřižek z periodika Svobodné slovo pražského okolí, vydání z 11. října 1946 (datace připsána strojopisem). Jedná se o článek L. Brůny: „Národní hrdina. Výročí tragedie říčanského rodáka por. Josefa Koreše, pobočníka gen. Luži“. Uprostřed snímek dotyčného.
11. H 16983 Protokol
Strojopisný výpis z protokolu sepsaném v kanceláři okresního soudu v Přibyslavi 16. července 1945. Výpověď MUDr. Miloslava Lišky, obvodního lékaře ohledně ohledání mrtvol gen. Luži a por. Koreše v obci Hřiště.
12. H 11731 Strojopis
Strojopisem na tenkém průklepovém papíře psaná zpráva Bohuslava Kutila o ilegální odbojové činnosti podpor. Josefa Koreše. Uvedeni též: Antonín Kůrka, K. Mottl, Bernášková-Preissigová, Mackerle, Černý, Hanuš (pracovník továrny Avia v Čakovicích). Dvě strany textu na dvou listech, spojeno svorkou. 1946.
13. H 11556 Strojopis
Potvrzení se značkou fin/10-58 z 22. 4. 1958, psané na stroji, o poskytnutí částky 15.000,- z prostředků revolučního fondu pro p. Antonína Koreše, který částku nepřijal, ale věnoval na fond „stavby školy“. Částka byla uložena na vkladní knížku Spořitelny Pražské v Říčanech dne 26. 9. 1945. Podle směrnic ministerstva financí z r. 1949 byla částka dne 27. 12. 1949 převedena na účet ministerstva financí. Za MNV je podepsán předseda František Libra.
14. H 11551 Dopis
Dopis psaný na stroji adresovaný říčanské pobočce Spořitelny Pražské, který pojednává o uložení 15 000 Kčs na vkladní knížku, která byla uschována u Místního národního výboru v Říčanech. Částka má být využita na stavbu školy. Částku věnoval p. arch. Antonín Koreš, tesař. Jednalo se o příspěvek, který dostal jako částečné odškodnění za ztrátu syna Josefa za okupace.
Bohužel nevíme o tom, že by se dochovalo mnoho konkrétních předmětů, které by přímo souvisely se životem poručíka Josefa Koreše. Vzácnou výjimku tvoří jeho fotografie z působení v říčanském fotbalovém klubu a jeho jezdecké boty patrně z doby vojenského výcviku, které Muzeu Říčany věnovala místostarostka Říčan a Korešova příbuzná Hana Špačková v roce 2024. Naprosto jedinečným dokumentem pak je jeho osobní ručně psaný vzkaz, v němž jen několik dní před svou smrtí zve na schůzku tajemnou dívku jménem „Anny“.
15. H 8955 Fotografie
Černobílá skupinová fotografie zachycující I. B. mužstvo SK Říčany, stojící od leva Josef Koreš (v době vzniku fotografie cca patnáctiletý), Karel Řehák, Sláva Somr, Jirka Červenka, František Hofman, Karel Hybner, Tonda Červenka, Tonda Skřivánek, Jar. Dvorský, Ota Novák. 1932.
16. H 16987 Ručně psaný vzkaz
Na čtverečkovaném papíře tužkou rukopisem psaný vzkaz (jeho jedna strana, předešlá část chybí) ohledně schůzky na pěšině kolem malého radošovického koupaliště (tzv. Staré koupadlo) 16. září v 21 hodin. Podepsán: Pepík (tj. Josef Koreš). Před 2. říjnem 1944.
Tento tajemný vzkaz je patrně jediným dokumentem svého druhu. Josef Koreš v něm zve na schůzku dívku jménem Anny. Neznáme přesnou dataci tohoto vzkazu, můžeme se ale domnívat, že vznikl 16. září 1944, tedy jen pár dní před Korešovým odchodem na jeho závěrečnou misi s generálem Lužou. Autenticita vzkazu i jeho dobové zasazení nicméně není stoprocentní, neboť veškeré informace o tomto sbírkovém předmětu pocházejí pouze ze svědectví majora Rudolfa Zvolánka, který předmět Muzeu Říčany daroval. Tajemná Anny i kontext tohoto vzkazu nám zůstane patrně navždy tajemstvím.
17. Jezdecké boty
Vysoké kožené jezdecké boty využívané Československou armádou ve 30. letech 20. století, které patřily Josefu Korešovi a patrně si je přivezl ze své základní vojenské služby. Do roku 2024 je opatrovala rodina Hany Špačkové, místostarostky Říčan a Korešovy příbuzné. Boty jsou jediným trojrozměrným předmětem, o němž jsme si jistí, že bezprostředně souvisí s Korešovým životem a jako takové jsou tedy jediným předmětem ve výstavě, který Koreš vlastnil a využíval.
