Sasanky jsou, stejně jako jiné jarní rostliny, velké závodnice. Jak stihnou vykvést tak brzy na jaře? Už během října si perfektně připraví celý květ i s prašníky. A když přijde duben, napumpují do něj vodu a vlastně ho jen na povel „nafouknou“. Zkuste si to doma s dětmi s nafukovacím balonkem, na který nakreslíte velmi podrobně malinký kvítek. Odborně se tomu říká „preformace“.
Tato strategie byla popsána u řady jarních druhů díky velmi přesné práci říčanské vědecké pracovnice Botanického ústavu Renátě Schnablové. Její práce vyšla loni v prestižním vědeckém časopise New Phytologist. Vpravo fotografie preformovaných květů v pupenech jarních rostlin (foto Renáta Schnablová).
Zahrajte si s dětmi venku na sasankový koberec!
Představte si, že oddenky sasanek rostou od jara, přes léto i podzim. Chytněte se za ruce (jako propojení oddenky), odříkávejte při každém kroku měsíce od dubna a když přijde „březen“, zastavte se. Právě váš rostoucí oddenek zakořenil na místě a vyhnal nahoru stonek. Podívejte se nahoru, roztáhněte ruce jako listy a ten, na kterého dopadají sluneční paprsky, posílá signál ostatním (zmáčkne ruku). Sasanky i jiné klonální rostliny (jako třeba jahody) si přes svoje podzemní oddenky posílají cukerný roztok, který vyrobily díky světlu při fotosyntéze. Pokud je vás víc, zřejmě stojí na slunci víc než dva lidé, takže zmáčknutí ruky přichází z více stran.
Když signály doputovaly ke všem členům vaší sasankové rodiny, přijde „aprílový deštík“. Ten, kdo stojí na vlhkém místě (zjistíte sáhnutím pod vrstvu listí nebo půdy), nebo stojí nejblíž potoka, posílá vodu přes vaše propojení – bubnuje prsty na dlaň souseda nebo zašeptá sousedovi do ucha „žbluňk“. Když voda přijde ke všem členům rodiny, vykřikneme „apríl!“, můžeme se vydat dál a opět si zopakovat všechny měsíce od dubna, až v březnu se zastavíme na místě. Hru můžeme opakovat a počítat si třeba jako „body“, kdy jsme my sami byli pro ostatní zdrojem energie (stáli jsme na slunci) a kdy jsme byli zdrojem vody.
Pokud se budete vracet stejnou cestou, vyfoťte totéž místo cestou tam a zpátky z vycházky. Uvidíte, jak se otočily květy a jak se posunuly stíny a sluneční skvrny. Můžete také vyskládat na zemi z klacků stín větví, aby se vám to lépe porovnávalo.
Květ sasanky funguje jako parabolické zrcadlo a směřuje sluneční paprsky do středu. Zahřívá tak budoucí semínka, která musí dozrát, než se stromy olistí. Pokud si s sebou vezmete infračervený teploměr nebo kameru, můžete vyzkoušet, zda má střed květu vyšší teplotu než okolí.
Květy sasanky se vám možná zdají pro opylující hmyz málo nápadné. Včely ale vidí v ultrafialovém spektru sasanky tak jako na spodním obrázku.
Foto: J. Halaš
Stránka je součástí Jarní stezky podél Rokytky.