Sojka obecná

Také vám na zahradě místy vyrůstají mladé doubky? Přitom v dohledu není žádný vzrostlý dub, nikdo je nezasadil, a přesto tu jsou. Tajným zahradníkem bývá chytrá sojka. Ale proč?

Sojka obecná žije v areálu od Evropy a severozápadní Afriky přes pás střední Asie, až po Japonsko a Čínu. U nás se vyskytuje od nížin po horní hranici lesa v horách. (V Krkonoších zřejmě spolupracuje s Krakonošem.) Potkáme ji ve všech typech lesů, ale nejraději má smíšené a listnaté porosty s výskytem dubů. V poslední době osídlila také městské parky a zahrady. Naše populace sojek je převážně stálá, ale během zimy k nám přilétají ptáci ze severu Evropy, kteří jsou částečně tažní.

Sojka je náš nejbarevnější krkavcovitý pták. Nápadná jsou sojčí pírka na křídlech s modro-bílo-černými pruhy. Při letu směrem od nás vynikne bílý kostřec, a když je sojka rozčílená, čepýří peří na hlavě. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, samice je trochu menší. Let sojky je třepotavý a vykresluje vlnovku, na zemi poskakuje. Nejvyšší zaznamenaný věk dožití u sojky je 18 let.
Od poloviny dubna stavějí páry sojek hnízdo z větviček, které vystýlají trávou, mechem a kořínky. Nejčastěji hnízdí na okraji lesů. Pět až sedm mláďat krmí rodiče hlavně hmyzem, drobnými hlodavci, obojživelníky nebo i ptáčaty uloupenými v hnízdech jiných ptáků. Od léta do zimy převládá rostlinná potrava – obilí, různé bobule, plody a semena.

Oblíbenou pochoutkou sojky jsou žaludy. Během podzimu si vytváří zásoby na zimní období. Jediný pták dokáže schovat stovky žaludů. Podle orientačních bodů na místě, kam žalud ukládá, si je pomatuje. Do jara ale nenajde všechny. Sojky tak hrají významnou roli při šíření dubových lesů. Stejně šíří i bukvice nebo jedlé kaštany.

Sojka má zajímavé zvyklosti při péči o své tělo. Jako postřik proti parazitům používá kyselinu mravenčí. Usedne na mraveniště, roztáhne křídla, načepýří se a mravenci se začnou bránit. Sojka si je navíc roztírá do peří.
Někdy bývala sojka chována v zajetí, to se pak naučila třeba zapískat písničku nebo opakovat slova.

Při procházce lesem nás sojka obvykle zahlédne jako první, což poznáme podle jejího poplašného křiku. Musí být pozorná a varovat ostatní, protože ji loví jestřábi, puštíci nebo sokoli. Donedávna byl predátorem i člověk, jak je patrno z dochovaných receptů.

Jakub Halaš