Historie Říčan sahá do konce 13. století k prvním pánům na říčanském hradě, městem s písemně doloženými výsadami a vlastním znakem se však staly až roku 1575. O písemné potvrzení městských privilegií, které se od středověku udržovaly pouze ústní formou, se významně zasadil tehdejší majitel říčanského panství Jaroslav Smiřický ze Smiřic.
Městská práva Říčanům na Smiřického žádost potvrdil římský císař a český král Maxmilián II. Dokument vydal na Pražském hradě 3. září 1575. Do městečka doputoval pergamen opatřený císařskou pečetí a podpisy panovníka, nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna a sekretáře české kanceláře M. Waltera. Uprostřed se nacházela malá kresba říčanského znaku (pečetního znamení). Maxmilián II. Říčanům stvrdil právo pořádat trhy, udělil jim městský znak, který v obměnách používáme dodnes, a právo používat vlastní pečeť a zelený vosk. Pro Říčany to znamenalo ukotvení na tehdejší mapě Českého království a ustanovení města jakožto správního, soudního a ekonomického centra panství rodu Smiřických.
Maxmilián II. Habsburský (1527‒1576) se vlády ujal po smrti svého otce Ferdinanda I. v červenci 1564. Do dějin se zapsal především svou snahou o smír. Byl pro náboženskou toleranci a jako římský císař i český král se pokoušel udržet křehkou rovnováhu mezi katolíky a protestanty. V roce 1575 potvrdil Českou konfesi, náboženská práva nekatolických stavů. V mezinárodní politice se snažil spíš vyjednávat než vládnout silou. Jeho vláda bývá hodnocena jako doba kulturního a hospodářského rozmachu, ale zároveň také jako éra, kdy habsburská moc ztrácela na rozhodnosti. Jeho ustupování stavům vedlo k posílení stavovské samosprávy, což byla jedna z příčin konfliktů, které v dalším století vedly ke třicetileté válce.
Pečeť-znak je v Maxmiliánově privilegiu popsána pro „nynější i budoucí“ obyvatele městečka jako „brána s dvěma věžemi bílé barvy, s krovy červenými a makovicemi zlatými, s mříží zvrchu též brány žluté nebo zlaté barvy“ a popsán je také štít rodu Smiřických nad bránou.
Udělení pečeti a znaku posílilo postavení a váženost Říčan v okolí, největší hospodářský význam ale mělo uzákonění dvou jarmarků v roce a týdenního trhu každou sobotu. Datum konání jarmarků se řídilo církevním kalendářem: první jarmark se měl konat v úterý po svatém Marku (což je 25. dubna) a druhý v úterý po svátku Narození Panny Marie (8. září). Řemesla a obchod se tak mohla rozvíjet a Říčany se staly tržním střediskem v oblasti na východ od Prahy.
Písemná podoba městských privilegií se jako zázrakem (vždyť městem se v dalším století přehnala ničivá smršť třicetileté války) zachovala do dnešních časů. Jedná se o nejvzácnější písemnou památku říčanské historie. Při příležitosti 450. výročí udělení privilegií ji budete moci spatřit na vlastní oči. Muzeum Říčany ve spolupráci s městem Říčany totiž nechalo vytvořit unikátní, dokonale věrnou faksimili. Zasloužili se o ni profesionálové, kteří kopie historických dokumentů vyrábějí třeba pro Pražský hrad nebo Parlament České republiky.
Dokument císaře a krále Maxmiliána II. bude v muzeu na Rýdlově ulici vystaven od Říčanských slavností, soboty 13. září, do neděle 19. října. Uvidíte další z jedinečných pokladů naší historie – tentokrát poklad literární, který měl pro vývoj města na sklonku renesance obrovskou hodnotu. Detailně si můžete prostudovat jeho překlad do dnešního jazyka i jeho doslovný přepis. Na výstavě „Rziczany 1575 ‒ 450 let městských práv“ pak můžete proniknout také přímo mezi obyvatele Říčan, kteří tu tehdy žili. Více se o výstavě dozvíte zde.
Renata Skalošová a Radek Holodňák
Muzeum a zahrada
Rýdlova 271/14
ukázat na mapě
Dvorek
naproti muzeu
ukázat na mapě
výuková místnost, Sportovní hala
Škroupova 2026/2
ukázat na mapě
Říčanská hájovna
Říčany 375
ukázat na mapě
Geopark Říčany
v areálu 1. základní školy, Říčany, Masarykovo nám. 71.
ukázat na mapě
Depozitář muzea
Zděbradská 26, Říčany Jažlovice
nepřístupný pro veřejnost
