Tvořivá hra
Děti poznávají svět skrze hru. Umožňujeme jim naplňovat jejich potřebu – tvořit podle své fantazie, své výrobky zapojovat do hry, znovu je přetvářet a dále si s nimi hrát.
Poskytujeme jim přírodní materiály, které jsou jejich přirozenosti nejblíže, opravdové nástroje, jednoduchá pravidla a důvěru.
Umožňujeme dětem dělat chyby, aby si prošly i slepé cesty a mohly samy zjišťovat, jaké řešení bude nejlepší.
Když děti nekopírují vzorové výrobky, které jim předložíme, ale vymýšlejí nové věci – učí se, ohromně rychle rostou a stávají se samostatnými bytostmi. A děti při hře vždy vymyslí něco, co by nás dospělé nenapadlo.
Hra se prolíná s tvořením.
Při tvořivé hře necháváme děti, aby si se svými výrobky hrály, upravovaly je podle potřeby, vylepšovaly nebo třeba spojily s výrobkem jiného dítěte. Z pouhého výrobku se najednou stává něco živého, děti mají ze své práce radost, posiluje to jejich sebedůvěru.
Přenášíme aktivitu z dospělého na dítě.
Často se nám dospělým stává, že za děti děláme více, než je potřeba – v dobrém úmyslu. Nenecháme je ani dělat chyby, které ale člověk přirozeně potřebuje ke svému učení. V tvořivé hře v různé míře rozhoduje samo dítě proč, co, jak a z čeho bude tvořit.
Zaměřujeme se na proces, ne na výsledek.
Není pro nás důležité, co dítě vytvoří (jestli vůbec něco vytvoří), cílem jsou získané dovednosti z procesu tvorby. S dětmi hovoříme o tom, co při tvoření zjistily, jak řešily problémy, co se jim podařilo – ne jen o tom, co vyrobily a jak je jejich výrobek „hezký“.
Co na to říkají učitelky:
„Tvořivá hra pro mě, jako učitelku ,ze staré školy‘, přináší volnost, radost, nové obzory. Byli jsme naučeni, že dětské výrobky by měly „nějak vypadat“. Tady ale výsledek není nejdůležitější. Začaly se mi zapojovat i malé děti.“
„Super! Hrozně mi vyhovovalo, když lektorky přišly za mnou a učily mě tvořivou hru přímo s dětmi v mojí třídě. Já, když jedu někam na seminář nebo kurz, tak tam vidím paní, jak to prostě jede, jak tam něco ukazuje. Já si říkám, že bych to s dětma strašně chtěla zkusit, jenže přijdu do školky, mám to nadšení, mám nějaký papíry, a než to použiju, tak půlku zapomenu. Ale v tomhle projektu si něco vyslechnu, pak za mnou přijede člověk, ten mi to ukáže, pak za mnou přijede podruhé, já dělám tu činnost a on mi dává reflexi zpátky. Takže jsem si to vyzkoušela sama, pak jsem i zaučovala kolegyni, takže zase si tam člověk najde ty svoje věci. Když jdu na nějaký seminář, tak si z toho tolik neodnesu, potřebuji si to zažít. To si vlastně potřebuji v životě všechno prožít a vyzkoušet.“
Jsem lektorka a mentorka tvořivé hry. Metodu jsme čtyři roky vyvíjeli, vylepšovali, testovali, konzultovali, přepracovávali. Funguje to! Ráda vám přímo ve vaší třídě, s vašimi dětmi ukážu, jak si užívat struktury, vůně a krásy přírodních materiálů. Jak děti naučit bezpečně pracovat s nástroji. A znovu a znovu si ráda vyslechnu údiv nad tím, že děti, které „u ničeho nevydrží“, to tolik baví.
Jsem lektorka a mentorka tvořivé hry. Věnuji se výtvarné výchově a ráda tvořím rukama. Ten pocit, když vám pod rukama roste nový výrobek, otáčíte ho, zkoumáte, pilujete, brousíte, zkoušíte a experimentujete. Cítíte vůni jeho materiálu a ruce máte příjemně špinavé a unavené od práce. To je zážitek, který metodou tvořivé hry zprostředkujeme dětem ve školce. Neděláme práci za ně a necháváme je, aby si bezpečně prošlapávaly svou vlastní tvořivou cestu.
Jsem lektorka a mentorka tvořivé hry. Ráda se věnuji tvořivé hře venku, kde mají děti k dispozici nepřeberné množství materiálů. Nejraději v lese, ale i na školkové zahradě vznikají unikátní dětské projekty. Specializuji se na propojení tvořivé hry venku a environmenální výchovy, jsem garantem projektu Objevy v zahradě pro mateřské školy.
Vývoj a pilotáž metody byly finančně podpořeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy z prostředků Evropské unie.
