prostor pro moderní vzdělávání

Páni z Říčan ve středověku, díl 1. – Ondřej ze Všechrom

ÚvodPíšeme pro vásPáni z Říčan ve středověku, díl 1. – Ondřej ze Všechrom

V  novém seriálu se seznámíte s  výsledky výzkumu historika Muzea Říčany Jana Boukala. Ten v  čase covidové pandemie podrobně prostudoval písemné i hmotné prameny týkající se pánů z  Říčan v období středověku. Sepsal více než 120 stran textu, které budou postupně publikovány v  odborném tisku (např. v  časopise Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí). Seriál Páni z  Říčan ve středověku vám ve zkratce a popularizační formou přiblíží některé výsledky této práce.

Páni z Říčan ve středověku, díl 1. – Ondřej ze Všechrom

Mezi šlechtickými rody, které sehrály důležitou úlohu v českých dějinách v období posledních králů dynastie Přemyslovců, byl i rod erbu trojlistu. Ten se ve svých počátcích nazýval podle Všechrom u Strančic a až později můžeme jeho členy označit jako pány z Říčan.

Zakladatelem rodové moci a slávy byl Ondřej, syn Petra ze Všechrom. Ondřejova kariéra je spjatá s Přemyslem Otakarem II., v jehož blízkosti se objevuje už v době, kdy ještě nebyl králem. Je dokonce velmi pravděpodobné, že se Ondřej společně se svými bratry Divišem a Slávkem účastnil Přemyslova povstání proti jeho otci králi Václavu I.
Postavení ovšem Ondřej získal až po Přemyslově nástupu na trůn.

Od roku 1253 se objevuje střídavě jako stolník a podstolník. Z této pozice měl na starosti hospodářské fungování panovníkova dvora. O sedm let později vystřídal Ondřeje v úřadu jeho bratr Diviš a samotný Ondřej povýšil, neboť se stal královým komorníkem. Jako komorník měl na starosti finance království, které spravoval, doprovázel krále na většině jeho cest a byl svědkem vydávání jeho listin. Společně s králem jej nacházíme na různých hradech a v různých městech v Čechách a na Moravě, zcela výjimečně se objevuje i jinde (např. ve slezské Vratislavi nebo v rakouské Vídni). Roku 1272 měl dokonce proslov ke králi Přemyslovi, jemuž vymluvil přijetí koruny římských králů. Na sklonku života patřil patrně mezi deset purkrabí Pražského hradu. Každý z nich měl pod sebou třicet ozbrojenců, kteří měli v případě potřeby královský hrad bránit. Ondřej zemřel na počátku roku 1277. Jeho syn Vlk ze Všechrom byl purkrabím v Litoměřicích, středočeské majetky posléze drželi potomci Ondřejových bratrů, o nichž se dočtete v dalším pokračováni tohoto seriálu.

Ondřej ze Všechrom bývá často považován za zakladatele říčanského hradu, ovšem v souvislosti s Říčany o něm nemáme v historických pramenech z jeho doby jedinou zmínku. V pramenech ze 14. století, tj. takových, které vznikly desítky let po jeho smrti, se občas objevuje jako Ondřej z Říčan, což patrně pouze odkazuje na pozdější historii rodu. Ondřejovými jedinými doloženými sídly byly dvorec ve Všechromech a jiný dvorec, který se nacházel v areálu Pražského hradu.

Architektonická podoba hradu v Říčanech odpovídá době vlády krále Přemysla Otakara II. Podobně jako Vízmburk u Červeného Kostelce, tak i hrad v Říčanech je jakousi zmenšeninou tehdejších královských hradů.
Ondřej ze Všechrom je tedy s velkou pravděpodobností zakladatelem hradu. Proč se ale podle něj za jeho života nejmenoval? Můžeme se snad domnívat, že Ondřej nestihl hrad v Říčanech dostavět do obyvatelné podoby.

Jan Boukal, Muzeum Říčany

Pečeť Ondřeje ze Všechrom z roku 1266 na snímku z roku 1945.
Kovový model hradu.