V únoru 2026 se v Muzeu Říčany konalo setkání s pamětníky a stavebníky sídliště Na Kavčí skále. Po fotoreportáži věnované postupu výstavby a technické specifikaci budoucích bytů jsme vybrali snímky, které dokreslují místní atmosféru v létě roku 1985.
První snímek zachycuje Kavčí skálu někdy před létem 1985, kdy ještě neexistoval ani náznak budoucí ulice Marie Pujmanové. Hotová je pouze část Na Kavčí skále, z níž vidíme číslo 1697/2. Lučními květinami porostlý zvlněný kopec stále ještě ukrývá složité geologické podloží, se kterým se museli stavitelé později pracně vypořádat. V dolní části bylo bahniště, místy vyvěraly prameny a v části pozemku se nacházel i malý rybníček.
Začátek zemních prací. Na snímku je dobře vidět, jaký byl výškový rozdíl a kolik zeminy a kamene muselo být z místa budoucí ulice Marie Pujmanové odvezeno. Celkem to bylo 37 000 kubíků. Veškerý odtěžený materiál směřoval na stavbu plánované věznice v Kolovratské ulici. (Dnes se zde opět staví, mimo jiné Středisko správy a údržby dálnic – SSÚD). Tím se ušetřila značná částka za případné skládkování. Logistiku měl na starosti dispečer z ČSAD. V pozadí na fotce dodnes stojící dům číslo 1047/2.
Stejný dům z jiného pohledu. Řada vozů Tatra (a jedna „liazka“) vyjíždí z ulice 5. května. Odtěženou zeminu do nich nakládá jeden z nejsilnějších a nejspolehlivějších bagrů té doby, norský stroj značky Broyt zapůjčený podobně jako další mechanizace z Průmstavu.
Kdo chtěl bydlet, musel přiložit ruku k dílu. Až dvacet míchaček jelo každý den. Služby vždy po zhruba třiceti lidech musely neustále vyrábět a vozit v kolečkách beton ke stacionární beton-pumpě, která ramenem rozváděla surovinu do základů stavby. Samotné panely budoucích bytovek vyráběla PREFA ve Vysočanech. Nákladní auta je na speciálních přívěsech dopravila na místo, kde musela být zbudována panelová otáčecí plocha a cesta. Její části jsou na místě dodnes.
Spolehlivý Broyt nakládá odtěženou zeminu. Pozná se na snímku někdo z tehdejších stavitelů?
Stavba začala v létě a probíhala i o sobotách a nedělích. V místech, kde dnes ulice Marie Pujmanové stoupá kolmo do kopce, vznikl sklad materiálu. Vpravo vidíte herní prvky připravené pro dětské hřiště (houpačka a prolézačka), v už zabydlených bytovkách Na Kavčí skále typické dětské kočárky osmdesátých let 20. století později vytunelované značky Liberta.
V některém z dalších pokračování se společně vypravíme až do roku 1971, kdy začala výstavba druhé části „obytného bloku číslo 4 na Komenského náměstí“ v dnešní ulici Družstevní. Unikátní ucelený soubor fotografií podrobně mapující tuto etapu dění v našem městě věnovala Muzeu Říčany prostřednictvím autora tohoto článku paní Jana Kelbelová. Snímky během let pořídil její muž, inženýr Ladislav Kelbel. Jeho rozsáhlý fotoarchiv nyní zpracovává Martin Wágner v rámci projektu Negativy z popelnice. Snímky pro nás digitalizoval. Poznáváte pohled z Komenského náměstí v první ukázce?
Jan Kužník
Snímky: archiv Drahoslava Šťastného, SBD Říčany a Martina Wágnera
do 50 km: 800 Kč
do 100 km: 1600 Kč
do 150 km: 2400 Kč
do 200 km: 3200 Kč
Muzeum a zahrada
Rýdlova 271/14
ukázat na mapě
Dvorek
naproti muzeu
ukázat na mapě
výuková místnost, Sportovní hala
Škroupova 2026/2
ukázat na mapě
Říčanská hájovna
Říčany 375
ukázat na mapě
Geopark Říčany
v areálu 1. základní školy, Říčany, Masarykovo nám. 71.
ukázat na mapě
Depozitář muzea
Zděbradská 26, Říčany Jažlovice
nepřístupný pro veřejnost
