prostor pro moderní vzdělávání

Kdoulovec japonský

Kdoulovec japonský
Chaenomeles japonica

Kdoulovec tak trochu připomíná podivný druh hrušně, jabloně nebo kdouloně. Přesně tak uvažovali botanici začátkem 19. století, kdy kdoulovec postupně přeřazovali mezi těmito rody. Nakonec se ukázalo, že se jedná o samostatný rod se svými druhy.

Ve východní Asii rostou čtyři zástupci. U nás se častěji pěstuje ještě kdoulovec ozdobný (Chaenomeles speciosa), který je většího vzrůstu. Kdoulovec japonský pochází z Japonska, kde se už po staletí šlechtí. K nám byl dovezen roku 1865.
Keřík dorůstá výšky kolem jednoho metru. Trnité větévky, které kryje hnědá borka, nesou opadavé vejčité listy s pilovitým okrajem.

Květy cihlově červené barvy vykvétají v dubnu až květnu, po olistění. Bývají po dvou až čtyřech ve svazečcích. Plodem je nepravidelně kulatá, asi 5 cm velká malvice, které silně voní. Pod zprvu zeleným, ve zralosti žlutým povrchem je tuhá dužnina. V jejím středu jsou ukryta hnědá lesklá semena.
V říčanských zahradách bývají kdoulovce vysazovány hlavně jednotlivě nebo v menších skupinách. Pěstovat se dají také jako neproniknutelné živé plůtky. Vyšlechtěna byla řada kultivarů s různou barvou květů a také kříženci s kdoulovcem ozdobným.

Kromě využití jako okrasné rostliny lze zpracovávat plody kdoulovce. Syrové mají kysele svíravou chuť, proto se přidávají do sirupů a marmelád jako doplněk k dalšímu ovoci. Možné je vkládat plody do skříní k jejich provonění.
Kdoulovce se pěstují také jako zajímavé, pěkně kvetoucí bonsaje.

Jakub Halaš

foto Halaš
foto Halaš