Ty jsi, Cájo, začala s muzeem spolupracovat před deseti lety jako lektorka dílen potisku textilu. Po studiu ilustrace a grafiky jsi se totiž rozhodla pro studium pedagogiky. Proč považuješ za důležité vzdělávání v oblasti umění a tvořivých činností?

Umění i tvořivé činnosti mají moc k nám promlouvat beze slov jazykem emocí a zážitků. Mohou nám ukázat jiné úhly pohledu na různá témata a překračovat hranice, které nás někdy drží při rozletu fantazie a představ toho, co je nebo není možné. Umění nám tak může být i průvodcem při diskusích a úvahách o těžkých tématech.

V muzeu pracuješ i jako mentorka pedagogů. Podporuješ učitelky v mateřských školách, aby dětem dokázaly dávat prostor pro rozvoj jejich tvořivosti. Co paní učitelky považují ve spolupráci s tebou za nejužitečnější?

Na workshopech a při komunikaci s pedagožkami se snažím vyslechnout jejich pohled na svoji práci a rozklíčovat, co pro svůj profesní růst potřebují. Každý jsme jiný a neexistuje jeden správný způsob práce s dětmi, proto je pro mě vždy na prvním místě být empatickou posluchačkou, vlídnou průvodkyní a poskytnou podporu v tom, že mohu předat mnoho inspirací a příklady z praxe.

V dubnu chystáme 2. ročník celostátní konference Tvořivá školka na téma tvořivé zahrady. Na co se mohou účastníci těšit?

Zaměříme se na zahradu, jak ji můžeme využívat nejen pro volnou hru dětí, ale také při bádání, tvoření, péči o živou přírodu a dalších činnostech, kdy trávíme na zahradě i celý den včetně odpočinku a svačiny. Důležitými úvahami bude také to, jak je v dnešní době důležité pro wellbeing dětí, ale i dospělých, trávit čas venku. Moc se těším na to, že na konferenci představíme pět vybraných zahrad mateřských škol, které s námi prošly certifikací Tvořivé školky, a dozvíme se z konkrétních příkladů, jak zahrady mohou paní učitelky společně s dětmi nejen využívat, ale také měnit a budovat.

Adéla Venerová