Nejstarší nádoby vytvořené člověkem byly z materiálů, které časem zanikly (dřevo, kůže apod.) nebo z vypálené hlíny (keramické). Již v pozdějších fázích pravěku a ve starověku se objevují nádoby z kovů, mimo jiné i z cínu. Z cínu a jeho slitin se však dělaly také jiné věci – liturgické předměty (svícny, křtitelnice, zvony), hračky nebo medaile. Ve středověku a v raném novověku se cín těžil hlavně v anglickém Cornwallu, ve Slavkovském lese a v Krušnohoří. Cínové nádobí se v našem prostředí užívalo především od 15. do 18. století, ojediněle se objevuje i později. Jednalo se především o talíře, konvice a poháry. Tyto předměty vytvářeli specializovaní řemeslníci – cínaři a konváři. Cínové výrobky bývaly označeny jejich vlastní značkou a značkou města, v němž byly vytvořeny.
Říčanské muzeum uchovává několik starších kusů cínového nádobí. K nejzajímavějším exemplářům patří cínové talíře. Všechny pocházejí z 18. století, ovšem cínařské značky nejsou vždy dobře dochovány. Přinejmenším jeden z talířů vznikl v Rakovníku, další jsou z Prahy a u některých se původ dosud nepodařilo zjistit. Ke starším předmětům z cínu náleží i korbel z roku 1802 z Plzně a snad i sada tří kalíšků. Chcete si prohlédnout, z čeho jedli naši předkové – včetně cínových talířů? Pak si nenechte ujít výstavu Jídlo napříč staletími, která se návštěvníkům otevře, jakmile to bude možné.
Jan Boukal
